Hlavní obsah

Do řeky Olše se nastěhovali noví pstruzi. Také díky železárnám

Novinky, Petra Jurásková

Řeka Olše protékající Třineckými železárnami se ve čtvrtek odpoledne stala domovem pro čtyři stovky generačních pstruhů potočních. Pod vodní hladinu vklouzli z rukou rybáře a hokejisty Jiřího Polanského, šéfa odboru životní prostředí TŽ Radima Klimši a šéfa provozu výroby železa a oceli Tadeáše Banaśe.

Foto: Petra Jurásková

S vypouštěním pstruhů potočních pomáhaly děti místních škol.

Článek

Stalo se tak nedaleko vysoké pece. Ryby pochází z umělého chovu v Domašově, odkud je přivezl Český rybářský svaz za prostředky darované z hutě.

Doplní tak rybí populaci, která v řekách kvůli přirozeným predátorům ubývá. „Vlivem investic do ekologie se znatelně zlepšuje životní prostředí, což potvrzuje výskyt celé řady živočichů včetně ohrožených a chráněných, areál železáren v Třinci nevyjímaje. Výsledkem je nárůst počtu predátorů kolem vody, konkrétně na řece u nás vyder, volavek a morčáků, kteří se živí převážně rybami, a ty pak z toků mizí a rybáři je podle zarybňovacího plánu musí vysazovat,“ uvedl Libor Kocinec z Českého rybářského svazu, Územního výboru pro Severní Moravu a Slezsko, který zodpovídá za čistotu vod a životního prostředí. 

Kritická situace podle něj nastává v přirozené reprodukci pstruha potočního, jehož generační kusy jsou doslova vyžrány, takže nezbývá než doplňovat z umělých chovů. „Ryby nemají v korytech řek přirozené úkryty, neboť se provádí protipovodňové opatření a nemají se před nebezpečím kde schovat. Například jedna vydra denně spotřebuje kilo ryb,“ doplnil. Dar železáren do rozšíření rybí populace, která přispěje k obnově a zvýšení počtů pro tento kraj typické ryby, oceňuje. 

Třinecké železárny každoročně investují do aktivit v oblasti životního prostředí jak v oblasti nových technologií, tak do konkrétních činností vůči přírodě, ať už jde o výsadbu stromů, nebo rozšiřování druhů živočichů. „Letos například vysazujeme 50 vzrostlých stromů v lokalitě Konská a výsadba bude probíhat i na několika dalších místech,“ podotýká Radim Klimša z TŽ. 

Výskyt řady druhů ptáků prokázalo poslední sčítání. „To, že se ptáci na Olze vyskytují ve větším počtu právě v areálu průmyslového podniku, je dáno charakterem řeky. Koryto je zde poměrně členité, porostlé vegetací, keři i stromy, a to vše vytváří prostředí pro ptáky příznivé. Na hluk z dopravních prostředků si poměrně rychle zvyknou, jakmile zjistí, že pro ně nepředstavují ohrožení,“ vysvětluje živočichy hustě osídlený areál hutní firmy Milan Bronclík z České společnosti ornitologické. Navíc zde nejsou rušeni lidmi, kteří se kolem řeky v areálu podniku obvykle neprochází.

I on potvrzuje, že nezanedbatelným faktorem pro výskyt zvířat je čistota vody. Ledňáčci, skorci ani morčáci či potápky by ve znečištěné vodě žít nemohli. A právě tyto ohrožené druhy se v Třineckých železárnách vyskytují. Na Olši se letos v lednu napočítaly tři potápky, dvě volavky bílé, čtyři popelavé, osm morčáků, jeden ledňáček a 13 skorců vodních a 392 divokých kachen. Morčák velký je výjimečný v tom, že je v České republice ještě stále velmi vzácný, stejně jako ledňáček říční či volavky bílé.

Související témata:

Výběr článků

Načítám