Článek
Vánoce jsou oslavou narození Ježíše Krista a každý rok si připomínáme vlastně jeho narozeniny. V dějinách lidstva to byla tak zásadní událost, že od Kristova narození počítáme náš letopočet. Vánoce začínají 25. prosince a končí 11. ledna na Křest Páně. Hodně křesťanů slaví Vánoce po staru, to znamená až do Hromnic (2. ledna), kdy se slaví svátek Uvedení Páně do chrámu.
Slavení vánočních svátků je spojeno s mnoha tradicemi a zvyky. Ty navazují na předkřesťanské svátky zimního slunovratu. Oslavě narození předchází čtyřtýdenní období očekávání a půstu zvaným advent. Poslední den adventu se nazývá Štědrý den (24. prosince).
Na štědrý den se tradičně strojí vánoční stromek a lidé usedají k tradiční štědrovečerní večeři. Večeře ještě spadá do období adventu, proto jídla předkládaná jsou postního charakteru. Rybí polévka, smažený kapr a bramborový salát (jídlo z ryb proto, že to bylo jídlo chudých a apoštolů). Po večeři se nadělují dárky.
Den vrcholí nocí narození Páně, kdy se při půlnoční bohoslužbě předčítá evangelijní oddíl z Bible o narození Ježíše a zpívají se koledy o narození Božího syna. Nejznámější koledou u nás je Narodil se Kristus Pán, je až neuvěřitelné, že text pochází z roku 1505 a od té doby je nezměněn. Tato koleda je tak zvaný hymnus a vždy se při ní stojí.
Protože žijeme na území, kam křesťanství přinesli bratři Cyril a Metoděj před více než tisíci lety, tak i v občanském kalendáři jsou dny 24., 25., 26. 12. státním svátkem a asi není nikoho, kdo Vánoce neslaví.
Po Štědrém dnu následuje Boží hod vánoční (25. 12.) a druhý svátek vánoční (26. 12.), což je svátek sv. Štěpána, kdy bylo tradicí chodit po koledě a navštěvovat příbuzné a známé. Na 28. 12. připadá svátek Mláďátek, vzpomínka na nevinné děti povražděné na příkaz krále Heroda poté, co se dověděl o narození Ježíška.