Co hledali Keltové v okolí dnešních Velhartic?

Každým rokem navštěvují Velhartice stovky turistů, a to především kvůli zdejšímu hradu, který je výraznou dominantou této části Pošumaví. Významnost lokality však objevili lidé již v období pravěku. Co je sem přitahovalo?

V okolí Velhartic se prokazatelně těžilo zlato, stříbro, ale i další kovy. Kdo a kdy s těžbou ale započal, se pravděpodobně již nedozvíme. Lze však předpokládat, že situace mohla být stejná jako v Kašperských Horách, kde středověcí horníci pokračovali v činnosti, kterou před nimi prováděli již Keltové. A rozpoznat, kdo jakou štolu vytvořil je v podstatě nemožné.

Někoho jistě napadne otázka, zda se Keltové v okolí dnešních Velhartic vůbec zdržovali. Odpověď přinesly archeologické výzkumy, podle kterých zde existovalo keltské sídliště.

„Výjimečné přírodní poměry sídliště vyplývají již z neobvyklé nadmořské výšky dosahující kolem 615 m n. m., dále i z okolností, že Kelty obývaná plocha byla jako málokdy obrácena k severovýchodu… Nápadný je výskyt zlata přímo v lokalitě a v jejím bezprostředním sousedství,“ uvádí Jiří Waldhauser v knize Keltské Čechy.

Vrch Borek, dosahující nadmořské výšky 859 metrů, je prošpikovaný štolami. Tento kopec vždy přitahoval lidi, kteří se snaží odhalit jeho skutečné tajemství.

„Zajímavá je však prostora, která je zcela zatopena vodou a nachází se v podlaze po levé straně hlavní chodby. Je tady jasně vidět, že důl má ještě jedno patro vedoucí pod hlavní chodbou... Říká se, že právě tato zatopená chodba vede celým vrchem Borek a vyúsťuje až někde u Horního Staňkova v místní usedlosti kdesi ve sklepě,” uvádí se na webových stránkách Klubu přátel podzemí.

Podzemí bývá spojováno i se vstupem do jiného světa – nadpřirozeného a tajemného. A právě jedno takové místo by se mohlo nacházet na zdejším hřbitově, jehož součástí je i záhadný kostel sv. Maří Magdalény. Atmosféra, která tady panuje, údajně inspirovala Karla Jaromíra Erbena k napsání básně Svatební košile.

Podstatné však je, že hřbitov je umístěný kousek od původní keltského sídliště. Podle některých badatelů keltští druidové uměli navázat kontakt s jiným světem. Je možné, že do něj mohli i vstupovat a využívat jeho síly. Mohla být „brána“ do tohoto světa důvodem, proč se Keltové u dnešních Velhartic usadili?

K podzemí u Velhartic se vztahuje i zajímavá pověst o rytíři, pokladu a čtyřnohém strážci.

„Spatřila ho tam prý jedna slabomyslná dívka, kterou za ním dovedl rytíř ve zbroji. Přestože ji vybídl, aby si z pokladu něco nabrala, velký černý pes, který poklad hlídal, jí to nedovolil… Nakonec se poklad před jejími zraky propadl do země a dívka se ocitla opět na místě, kde se prve setkala s rytířem,“ uvádí Miloš Štraub a Jitka Lenková v knize Tajemné podzemí.