Chodníky nejsou silnice, čistých byla k vidění menšina

V pražských Dejvicích v Studentské ulici a okolí nejdříve kloužete po zmrzlém sněhu, pak vstoupíte na posypanou a mokrou vozovku, aby vás na druhé straně přivítal opět pás ledu a sněhu. To vše kousek od Národní technické knihovny. I celý areál kolem vysokých škol odpovídal heslu Chodec není řidič.

Dalším příkladem byla stanice autobusů u metra A u Motolské nemocnice v Kukulově ulici  - zde štěrk vytvořil zvláštní směs sněhu a ledu a hůře vidící či starší chodec mohl jen těžko rozeznat, jestli je posypáno, či zda se jen jedná o bláto ze silnice.

Obdobné obrázky bývají k vidění i v menších městech či vesnicích. Řešení mají v rukou výhradně lidé - ať už majitelé chodníků, tak i další obyvatelé, kteří si ráno po chumelenici uvědomí, že bezpečnost je nade vše - a že ostatně i řidiči jsou občas „jen” v roli chodců.