Hlavní obsah

Chléb - vše začíná u zrníčka. Výrobu tradičního pokrmu přibližuje výstava v Poličce

Novinky, Alena Zavoralová

Estonci mu říkají leib, Švédové bröd, v latině se mu říkalo crustum. Řeč je o jedné z nejtradičnějších potravin – o chlebu. Málokdy si však uvědomujeme, co námahy se skrývá za jeho přípravou a že vše začíná už od zrníčka – prací na poli, ve mlýně, v pekárně.

Foto: Alena Zavoralová

VELIKONOČNÍ TABULE

Článek

Jak praví staré české přísloví: „Chytrá hlava pamatuje na klobouk, ale moudrá hlava pamatuje na chleba“. Tento pokrm často tvoří jednu z prvních položek na našich nákupních seznamech a možná i proto nám dnes připadá naprosto obyčejný. Ale jak dlouhou cestu musí urazit, než se dostane na náš stůl?

„Výstava v poličském muzeu je zaměřená na roli chleba v běžném i svátečním životě našich předků. Vše začíná už od zrníčka – prací na poli, ve mlýně, v pekárně. Ne vždy však svítilo přívětivé slunce – proto budou na výstavě připomenuta i období půstu, hladu a neúrody a používání náhražek mouky. Návštěvníci si prohlédnou napodobeninu ústí pece, dřevěnou díži, slaměné ošatky a jiné předměty. Některé náčiní si budou moci vzít do ruky,“ zve na výstavu kurátorka Mgr. Stanislava Cafourková.

„Na jaře začíná nový hospodářský rok a právě o Velikonocích se udržovaly mnohé zvyky pro zdar zasetého obilí, které mělo zajistit výživu rodiny na celý rok. Třeba do pole se zapichovaly svěcené kočičky a zakopávaly kraslice. Během Velkého pátku se omývalo všechno náčiní, které se používalo při výrobě chleba. Chléb se stal symbolem křesťanského náboženství a lidé mívali chléb – posvátný i všední – v úctě,“ dodala.

A na co se na Jarní výstavě Od zrníčka k bochníku můžete těšit? Uvidíte mimo jiné dřevěné formy na perník, jehož těsto z medu a žitné mouky se do nich vtlačovalo a udrželo tak jemný reliéf vyřezaného vzoru, obřadní pečivo z bílé mouky především mazanec jako sváteční chleba a největším předmětem výstavy je prapor pekařského cechu s obrazem Poslední večeře Páně, kterou si připomínáme na Zelený čtvrtek.

U modelu ústí pece se dozvíte, jaké předměty byly a jsou spojené s pečením chleba, přesto že jejich pojmenování už mnohému člověku nic neříká - lopata a vozíček k peci, díže a kopist, ohřeblo, pecné vidle a necičky. Z velmi starých předmětů uvidíte například zemědělské nářadí nutné pro práci na poli - pluh ještě s dřevěnou odvalovou deskou a železnou radlicí.

Také vám babičky říkávaly, že chleba se prý nikdy nepřejí? Možná proto Češi s chlebem uměli šetřit – byl totiž nejen známkou blahobytu, ale představoval i základní krmi. I proto vytvořily dobré české hospodyně tolik receptů, jak chleba starý, chleba tvrdý nebo chleba okoralý ještě dál spotřebovat.   

Výstava potrvá do 14. května.

Výběr článků

Načítám