Článek
Každý z milovníků historie a připomenutí časů, kdy naše vlast hrála významnou úlohu v evropském dění, jistě zažil, jaké problémy přinášel záměr navštívit některou z občasných výstav korunovačních klenotů v Starém královském paláci na Pražském hradě. Nekonečně fronty dychtivců, ne vždy ideální počasí, velká časová náročnost...
Ideálním řešením je pokochat se jejich kopiemi na výstavě s titulem České korunovační klenoty na dosah, která je od 3. srpna letošního roku instalována ve dvou síních vlevo na prvním nádvoří zámku Hrubá Skála.
Tvůrcem dokonalých kopií je Jiří Urban z Turnova, bezmála legendární a respektovaný umělec, kterému vydatně vypomohli cechovní spřízněnci manželé Cepkovi. Kousky z Urbanových dovedných rukou a dílny byly obdařeny světové veličiny jako papež Jan Pavel II., nebo Alžběta II., britská královna. Pravděpodobně jen málokdo by bez pregnantního odborného bádání rozeznal, že před ním neleží originály cenných klenotů.
Výstava je koncipována k výročí korunovace Karla IV., od které uplynulo 670 let, takže kromě klenotů jsou zde v kostce shrnuty základní momenty panovníkova života, i nastíněn obraz života v jeho době. Doprovodná videa ukazují segmenty výroby šperků, pro hledače záhad zmiňují i nejasnou a nedoloženou událost, kdy si při jejich prohlídce měl svatováclavskou korunu nasadit Reinhard Heydrich i jeho syn. Mystický výklad přisuzuje jejich následnou brzkou smrt legendě, s korunou spjatou smrtelným trestem za její neoprávněné použití.
Z terasy zámku Hrubá Skála (komerčně využívaného jako hotel) je mimochodem krásný výhled na Hruboskalsko, jen doslova pár metrů od parkoviště lze krátkým výstupem, zakončeným tesanými kamennými schody, stanout na vrcholku Prachovny - ty údajně zavelel do pískovce vyhotovit sám vojevůdce Žižka při obléhání hradu.
Aby legend nebylo málo, jal se poslední schod vytesat vlastnoručně, rozhněván pomalým postupem prací. Když obhlédl ze skály dobývaný objekt, strategicky vyhodnotil, že by mu dobývání činilo potíže, a v souvislosti s nedobytností nedalekého hradu Kost měl prohlásit: „Kost patří psu a Hrubá Skála čertu!" a upustit od záměru hrad dobývat.
Zda se tak stalo, či ne, je stejně pověstné, jako válečníkovo narození pod dubem v Trocnově. Skutkem je, že Kost leží v přehledné nížině a její předností prý mělo naopak být, že díky její poloze v údolí ji táhnoucí drancovníci ani nespatří. A zda reliéf na kameni blízko vyhlídky má představovat Žižku, případně Mistra Jana Husa, je rovněž otázkou nikterak zodpovězenou.
Ať již zatoužíte spatřit práce zlatnického mistra, známého třeba i jako tvůrce kopií pohřební koruny Přemysla Otakara II. (v muzeu v Poličce), vévodské a knížecí lichtenštejnské koruny (Lednicko-Valtický areál), knížecí Salmovské koruny a Sedlecké monstrance, nebo stanout na místě, legend, či jen pohlédnout na vrcholky skal a kraj pod nimi, rozhodně tento kout Českého ráje vás nezklame.
