Článek
Poutník, který zavítá do Podještědí, je hned na úpatí Ještědu překvapen křemencovými skalními útvary - kraji vévodí Vrata do pekla, oblíbené místo spisovatelky Karoliny Světlé.
Celé Podještědí působí mystickým dojmem; krajina bývá nazývána krajinou klidu, míru a pohody, obzvláště po odsunu ruských vojsk. Žádné dálnice, žádné koleje, žádné továrny s čoudícími komíny. Pěšák zde putuje v pohodě, bez obav střetu s řítícím se dopravním prostředkem.
Mezi malými vesničkami Sobákovem, Bílou, Náhlovem je Kotel skutečnou perlou. Jen pár stovek metrů od náměstí v Osečné, s gotickým kostelem sv. Víta a morovým sloupem, je uprostřed vsi trojsoší Víry, na okraji tisícileté lípy, v jejichž kmenech měli nacházet úkryt pronásledovaní čeští bratři, unikající do Saska.
Pronásledovaní Češi zde měli zakopat poklad do studny v podobě zlaté slepičky a dvanácti kuřátek. Dosud se však poklad nikomu nepodařilo najít. Kdo se o to pokoušel, často záhadně zahynul nebo včas toho zanechal. Vypráví se o duchu, strážci slepičky se svící, který hledače odradí od dalších prací, nebo unikajícím plynu či utonutí. Ani po odčerpání vody se poklad nepodařilo najít.
Na nedalekém Šibeničním vrchu bylo popravčí místo, kde stávala šibenice, dnes je tu obnovená křížová cesta s kapličkou sv. Anny. Nedaleko v lese na malém paloučku se nachází pamětní kámen, připomínající návštěvu německého básníka Friedricha Schillera.
Pověstné kotelské lípy jsou dva chráněné stromy lípy velkolisté, z nichž jedna dosahuje výšky 26 metrů a v obvodu kmene měří 9,25 metru, což ji zřejmě dělá nejmohutnějším stromem Libereckého kraje a celých severních Čech. Pro svou mohutnost a spojením s mýty se stala dvakrát Stromem roku.
Nejzajímavějším skalním útvarem Ještědského hřebene je Čertova zeď. Dnes už jen stěží někdo uvěří, že ji skutečně postavil čert. Je národní přírodní památkou. Jde o zbytky ploché čedičové žíly pocházející ze třetihor, která vystupuje na povrch ve formě zdi. Koncem 19. století byla velká část zdi rozebrána a použita ke stavbě.
Podle pověsti se je dílem samotného ďábla, který dostal za úkol do svítání postavit zeď. Sedlák, který se s čertem vsadil a upsal svou duši peklu, a ze strachu že sázku prohraje, napodobil kohoutí kokrhání a v okolí začali okamžitě kokrhat všichni ostatní kohouti. Čert tak sázku prohrál. Těžba čediče byla zastavena až ve dvacátých létech minulého století. U zdi se dá zaparkovat a zeď začíná hned u silničky na Český Dub.
Okrasou je Ještědský potok nebo Chrástenský vodopád či pramen Ploučnice. Zajímavostí u zdi je novodobý smírčí kříž, postavený na památku náhlého úmrtí jednoho ze skupiny turistů v roce 2001. Kříž byl postaven o rok později. Čertovu zeď krášlí čertova hlava nebo čertův stolec.
Podještědí je pro turisty málo známou krajinou, žije však také bohatým společenským životem a životem skutečných vlastenců. V šedesáti povídkách a pěti románech popsala kraj Karolina Světlá.
