Článek
Divadlo V Pytli spolupořádá oživené prohlídky zámku Duchcov již pátým rokem, zároveň si touto akcí připomene 20 let od svého založení. Program začne v 19 hodin ve Valdštejnském sále promítáním filmu Giacomo – živá legenda o životě Giacoma Casanovy na duchcovském zámku.
První celovečerní filmový snímek z dílny Divadla V Pytli je podle jeho tvůrců „obrazovou fantazií“. Vznikal jako nízkorozpočtové dílo během oživených prohlídek zámku Duchcov, to původně ovlivnilo i podobu scénáře k filmu. Expozice v casanovském křídle zámku se proměnila s živými postavami zabydlenou a dobovými texty oživlou procházku historií konce 18. století – tedy doby, kdy na duchcovském zámku Valdštejnů pobýval na pozvání hraběte Josefa Karla Emanuela jeden z největších dobrodruhů své doby – Giacomo Casanova.
Právě jeho posledních třináct let života, plných vzpomínek, hořkosti, vzdoru i smíření s osudem zachycuje barvitý snímek, ve kterém se v roli malého, mladého, starého i ducha Casanovy představí hned tři generace rodiny Petra Stolaře, hlavního protagonisty filmu. Vedle něj se na tomto filmu autorsky podílel slovenský režisér Vlado Baran, autor stylizovaných dokumentů (Posledná noc grófky Alžbety, Vincent, Čas pekelných ohňov a dalších) a kameraman Jiří Eichler z Krupky.
Petr Stolař, rodák z Teplic, herec, režisér, scénárista a moderátor žijící dnes v Hrobu, se vedle profesní autorské tvorby pro Divadlo V Pytli a tvůrčí společnost STOLART s filmem setkával na poli krátkých a dokumentárních snímků. Je autorem námětu k filmu i celého projektu obrazového zpracování. Na otázku, v čem je jeho snímek jiný, odpovídá:
„Už v tom, že nejsme filmaři. Ale během těch pěti let jsme se jimi vlastně stali. Jestli dobrými, to nevím, ale dychtivými určitě. Film vznikal vlastně až ve střižně, ve které jsme strávili postupně dva roky. Kdyby byly peníze, jež jsou v normální produkci běžné, i nutné, bylo by to celé asi úplně jiné. Jenže my měli na začátku jen touhu. A příběh. A herce. A nápady. A hlavně chuť.
A když se to celé nadneslo, že by bylo dobré, to všechno, co už o Giacomovi víme a hrajeme návštěvníkům, celé to zfilmovat. Nikdo nebyl proti. A tak se jednu sobotu na Valdštejnském sále začalo. Snímek je jiný i uměleckým zpracováním, retrospektivami, barevným provedením, vlastně i čtyřmi linkami, které jedou současně. Je takový, jak jsem to cítil při skládání střihů ve studiu.
Oproti jiným zpracováním života Casanovy téměř nezmiňuje jeho avantýry a milostná dobrodružství, neb naším cílem, ani možnostmi – technickými ani finančními, nebylo zpracování životopisu. Proč také, když už to udělalo tolik tvůrců před námi. Chtěli jsme poodhalit duši stárnoucího Benátčana, jenž po více než plné životní pouti na nejvznešenějších evropských dvorech dopisuje svou poslední kapitolu tady, v Duchcově. A to se všemi mrzutostmi doby, věku, místa i celé společenské epochy”.
Další informace a fotografie: www.zamek-duchcov.cz