Článek
Po vystoupání několika schodů do 1. patra Muzea Českého krasu v Berouně se návštěvníci jako mávnutím kouzelného proutku ocitnou v době, kdy na náměstích vyhrávali flašinetáři a v lepších hostincích honosné orchestriony.
Nejprve jsou představeny předměty související přímo s ruchem náměstí a volných prostranství. Atmosféru utváří kramáři s flašinety, písničkami i úřední vyhlášky. Každý flašinetář musel být například držitelem licence, jež ho úředně k žebrotě opravňovala.
Zpestřením je zde malý flašinet s jednohlasou melodií - tzv. ptačák, který dokázal naučit kosa nebo kanárka zpívat známé písničky.
Textové panely zpracované do formy dobového tisku přibližují vznik a vývoj nepřeberného množství typů hracích strojků. Doplněny jsou i historky z minulosti dokreslující atmosféru tehdejších náměstí, hostinců a tančíren.
Nejrozšířenějšími mechanismy 19. a 20. století byly hřebíčkové hrací strojky. Nejtypičtější jsou švýcarské leštěné skříňky s velkými vyladěnými hřebeny a válci s hřebíčky. Jejich výroba byla však hojně zastoupena i v Čechách, kde získala světovou úroveň. Strojky byly doplňovány do hodin, obrazů, fotoalb, půllitrů nebo třeba divadelních kukátek. Na výstavě si mohou návštěvníci prohlédnout třeba otočný hrací stojánek na stromeček nebo hrací fotoalba.
Mnoho strojků je možno poznat i prostřednictvím audio a video ukázek. Pokud byste však toužili slyšet některé předměty naživo a dovědět se o nich něco více, nenechte si ujít poslední komentovanou prohlídku s autorem, která se koná 11. dubna od 10:00, nebo 13:00.
Ačkoli je výstava doplňována předměty z mnoha muzeí, je putovní. Další termíny konání budou k dispozici na stránkách autora.
Před začátkem komentované prohlídky 11. 4. uslyšíte na berounském náměstí hru na flašinet