Článek
24. srpen si celý církevní svět připomíná svátek svatého Bartoloměje. Bartoloměj byl jedním z dvanácti apoštolů – učedníků Ježíše Krista. Narodil se v Káni Galilejské a jméno Bartoloměj je pravděpodobně jménem rodovým (aramejsky bar Talmay = syn Talmajův). Jeho původní jméno bylo Nathanael („Bůh dal"), ostatně tak je jmenován i v Janově evangeliu.
Podle legend kázal slovo Boží v Malé Asii, na severu Indie, v Persii a v Arménii, kde byl také zaživa stažen z kůže a poté podle legendy sťat.
Byl patronem všech, kteří pracovali s kůží, to znamená řezníků, vazačů knih, ševců, obuvníků, krejčích, rukavičkářů a koželuhů, dále také sedláků, vinařů a pekařů.
Svatý Bartoloměj je patronem Plzně
Kult svatého Bartoloměje je vzhledem k tomu, kde všude se nachází jeho relikvie, hojně rozšířen po celé Evropě. Tento mučedník byl vždy velmi uctívaný, a tak není divu, že je patronem mnoha měst. Je patronem Maastrichtu, Arménie, Frankfurtu nad Mohanem, Arménie i Plzně.
(Na náměstí v Plzni stojí Katedrála sv. Bartoloměje; původně to byl farní kostel ze 14. století, roku 1993 povýšen na katedrálu s věží vysokou 102,6 m).
Světce zobrazil i slavný Michelangelo
Svatý Bartoloměj je v umění často znázorňován. V pozdější, středověké tradici se vžilo vyprávění o jeho smrti stažením z kůže, které se stalo velmi populárním.
Velmi známá je scéna z Posledního soudu v Sixtinské kapli, ve které Michelangelo zobrazil sv. Bartoloměje, jak drží v pravé ruce koželužský nůž a v levé ruce vlastní kůži, na níž umělec zanechal svůj autoportrét. Dalšími atributy svatého Bartoloměje jsou nůž, kniha, svitek spisů, prapor a kříž.
Bartolomějská jeřabina
V jižních Čechách se na svátek svatého Bartoloměje dávaly do vikýřů jeřabiny. Bylo to prý na památku sv. Bartoloměje, který byl pronásledován. Dům, kam ho pronásledovatelé viděli večer vcházet, označili jeřabinou. Ráno chtěli světce podle označeného domu najít, ale tou dobou byla již všechna stavení ozdobena jeřabinami.
Jeřabiny, kterými byla stavení ozdobena, měly zázračnou moc. Koho bolely zuby, měl dát vařit vodu, do ní vložit jeřabiny a chvíli „inhalovat." Dále se „bartolomějská" jeřabina dávala dobytku, aby dobře žral.
Pranostiky našich babiček napoví
Bartolomějský svátek má v lidové meteorologii významné postavení jako přelom mezi létem a podzimem. Bartoloměj totiž nejen odpoledne krátí, nýbrž i všemu hlavu zlomí – létu, klasům na poli i koupání. A teď už se pojďme podívat na některé pranostiky našich babiček.
Od svatého Bartoloměje slunce již tolik nehřeje.
Bartoloměj svatý odpoledne krátí.
Jaké počasí o svatém Bartoloměji, takové bude i celý podzim.
Krásně-li o Bartoloměji, vinaři se smějí.
Svatý Bartoloměj zavádí mraky a činí konec bouřkám.
Bartolomějské větry ovsy lámou.
Svatý Bartolomí všemu hlavu zlomí.
O svatém Bartoloměji naplije jelen do řeky, a proto se nemá již nikdo koupat.
(Zdroj: Medardova kápě aneb pranostiky očima meteorologa – Jan Munzar, knižní archiv České tradice)