Článek
Martin Salajka se ve své tvorbě dlouhodobě zabývá tématy a náznaky příběhů, které nejsou v současném umění příliš hojně zastoupené. Odkazují k tradici romantizujícího přístupu k přírodě jako k tajemné síle, která člověka spojuje s přítomností magična a mysticismu, která obnovuje smyslový a pudový vztah k základním živlům.
Častými výjevy jsou zvířata jako na příklad sova, vlk, nebo noční motýl, které si běžně spojujeme se symbolickými významy moudrosti, odvahy, samotářství nebo smrti. Salajka tak nemaluje nic, co by nebylo skryto v podvědomí každého jedince.
Co je na jeho obrazech odzbrojující, je ona přesvědčivost a bezelstnost, se kterou tak činí. Těžkost, která na nás padá při prvním pohledu na jeho díla, je tak brzy vystřídána imaginativní kontemplací stojící mimo racionalitu a intelekt. Salajkova tvorba tak představuje druh prostoru za zrcadlem, cestu do podvědomí, při které není čas na sebeklam.