Článek
S podporou fondů regionálního rozvoje EU se podařilo během dvou let opravit celou budovu, patřící k největším komplexům budov ve městě.
Současná podoba biskupského sídla je z doby olomouckého biskupa Karla II. Lichtensteina z Castelkornu (1664-1695), který ho opravil po devastaci švédskými vojsky v době třicetileté války. S pomocí tehdejších vynikajících architektů a umělců, které pozval od císařského dvora ve Vídni, ho přestavěl do nynější raně barokní podoby.
Projekt přestavby původního renesančního sídla vypracoval císařský architekt F. A. Luchese (1660-1666). Po jeho smrti v díle pokračoval další významný císařský architekt Giovanni Pietro Tecalla (1629-1702). Jeho dílem je celé průčelí paláce s kamennými portály a bohatě zdobenými štíty. Výzdobu sálů a chodeb provedli významní italští umělci. Vedl je architekt a sochař B. Fontana (1658-1738).
Palácový komplex prodělal i v pozdějším období celou řadu oprav a přestaveb. Nejvýznamnější byla přestavba paláce po požáru v roce 1904 kardinálem Františkem Saleským Bauerem (1904-1915). Palác byl významnou součástí regionální i státní historie. Bydlela v něm císařská rodina v období revolučního roku 1848.
Návštěvníci si budou moci prohlédnout trůnní sál, kde v prosinci 1848 abdikoval rakouský císař Ferdinand V. a na trůn zde nastoupil jeho synovec František Josef I. Za pozornost stojí Slavnostní dvorana, používaná při slavnostních příležitostech. Můžete si prohlédnout prostory, kde pobývaly nebo je navštívily významné osobnosti, ať už králové či císaři nebo novodobí presidenti a významní umělci jako např. skladatel Ludwig van Beethoven. V roce 1995 i papež Jan Pavel II.
Výsledek současné opravy může posoudit každý návštěvník paláce již od soboty 30. dubna, kdy se jeho brány otevřou široké veřejnosti. Návštěvní doba bude obdobná jako je tomu i u jiných kulturních památek.
