Článek
Požární řád z doby Marie Terezie, matrika žáků mikulovského gymnázia, kde se objevuje jméno Jana Purkyně, nebo originální listina o zapsání Lednicko-valtického areálu do seznamu UNESCO. To jsou skvosty, kterými se mikulovští archiváři pochlubili veřejnosti.
K vidění byl i nejstarší uložený dokument, který se datuje k roku 1295. „Pochází z valtického fondu a týká se povolení prodeje odpustků,“ doplnila archivářka Darja Kocábová. Zmínila se rovněž o propouštěcích listech z armády, konfiskačních vyhláškách nebo o pozemkových knihách. Některé mají i přes tisíc listů a váží 13 kilogramů.
Depozitáře archivu ukrývají řadu kronik, do jedné z nich se podepsal přímo Tomáš Garrigue Masaryk. Lahvička s inkoustem a brko vybízely taky návštěvníky, podle předlohy si mohli zkusit napodobit různé typy písem. Zajímavou podívanou pak nabízely ještě prosklené vitríny s výstavou písemností a ilustrací.
Běžně veřejnosti nepřístupnou odbornou knihovnou archivu v pátek zájemce provedla Ludislava Šuláková. Připomněla mimo jiné zachráněné kousky z knihovny Piaristů a sbírku obecních a městských zpravodajů. Přítomné zaujaly taky břeclavské noviny psané švabachem Lundenbürger Nachrichten z roku 1911.
Poslední zastávkou se stala restaurátorská dílna. Právě tam čekala na příchozí kopie razidla z roku 1625 a kalíšek s rozehřátým voskem. Z prohlídky si tak někteří odnášeli suvenýr – pečeť Mikulova.
Mikulovský archiv vznikl na základě Dietrichsteinského archivu a disponuje materiály z celého okresu Břeclav. „Do stávající budovy se archiv stěhoval z Náměstí před jedenácti lety. Tenkrát jenom archiválie naplnily sedmdesát devět nákladních aut,“ uvedla Kocábová.
V současné době kartony s uloženými dokumenty měří na délku zhruba čtyři kilometry. Vyskládané za sebou by tak vytvořily spojnici mezi Mikulovem a Bavory.
Webové stránky archivu: http://www.mza.cz/breclav/