Článek
Milevský klášter byl založen roku 1187 Jiřím z Milevska a opatem Jarlochem v místech, kde byly nalezeny hroby již z 8. století. Jarloch, stejně jako první kanovníci, přišel z kláštera v Želivi.
Běh dějin zaznamenává jeho vyhoření před dokončením roku 1191, rozmach a význam ve 13. století, vypálení husity roku 1420, obnovu konventu s příslušností k Strahovu v roce 1683, zrušení převorství roku 1785 osvícenským císařem Josefem II., industrializační snahy v 19. století, až po normalizační potlačování duchovního života v neblahých padesátých letech, kdy StB podvodem získala klíče a řeholníci byli internováni do Želivi.
Jako by se tím symbolicky naplnil koloběh osudu jejich odsunem tam, odkud jejich první předchůdci dorazili. Nicméně následně v 70. letech klášter skrytě obnovoval aktivity a po listopadu 1989 došlo k znovuzrození komunity premonstrátů, od října 2001 se statutem Řeholního domu. Od roku 2009 je klášter národní památkou.
Stavebně jsou v objektu dochovány prvky od románského období přes gotiku až po baroko. Pod klášterem samým, stojícím na navážce, byly nalezeny tři kostely i pozůstatky zemědělských usedlostí, starých pět až šest tisíc let.
Prohlídka kláštera obsahuje seznámení s historií objektu a návštěvu několika jednotlivých budov. Dominantou je bazilika Navštívení Panny Marie s přistavěnou opatskou kaplí, která byla soukromou oratoří milevských opatů. Vybudována byla v druhé polovině 13. století jako kaple sv. Markéty, dnes je zasvěcena Panně Marii Bolestné.
Nedaleká rajská zahrada dnes již jako zahrada neslouží, je travnatým prostorem, kde kdysi místní duchovní rozjímali. K vidění zde je portál románského okna. Budovy románského konventu prochází rekonstrukcí, stejně jako oltář v bazilice, a na kterou čekají i další objekty druhého a třetího nádvoří.
Unikátní gotickou síťovou klenbu milevského typu (později použito např. v kostele sv. Víta v Českém Krumlově) v presbyteriu a původní gotický krov lze shlédnou v hřbitovním kostele sv. Jiljí, který se pyšní i kamennou věží se zvonicí na severní straně, kvůli které rozhodně stojí za to kostel obejít. Gotická milevská klenba byla v renesanci vyzdobena erby rodu Hodějovských - ti jako účastníci stavovského povstání r. 1622 přišli pobělohorskou konfiskací o třetinu majetku.
Prohlídka končí v patře budovy, nepřehlédnutelné vpravo od vstupní brány - je jí Latinská škola, pojmenována podle jednoho z tušených účelů v minulosti. Gotická stavba byla v 17. století přestavěna v duchu tehdejšího baroka, a právě barokní knihovna s exponáty ze strahovského kláštera je zde k zhlédnutí. Přilehlý komorní klášterní sál je využíván jako prostor pro pořádání kulturních akcí i vzdělávacích pořadů. Své sídlo zde má i Farní charita Milevsko.
VIDEO: Procházka objekty kláštera
Toto duchovní a kulturní centrum Milevska a přidružených farností je spolu se Sepekovem pod patronací Strahovského kláštera.
Latinská škola
"milevská klenba"
v knihovně