Článek
Když se jen dva dny před akcí omluvila oblíbená dánská zpěvačka a dirigentka, vypadalo to na velké zklamání. Claes Wegener je sice velmi schopný a zkušený lektor, ale organizátoři chtěli akci udělat ještě o něco pestřejší a poprvé pozvat do Brna lektory dva. Oslovili proto několik dalších hudebníků včetně Alice Bauer, která se zúčastnila předchozího ročníku jako hlasová poradkyně.
V rekordně krátkém čase si Alice dokázala připravit tři písně, ze kterých se po víkendu staly hity - v hlavě sboristům zůstala jak temná While the blood is running warm, tak uvolněná Freedom is a voice Bobby McFerrina. Divošský tanec na dirigentské bedně z palet byl neuvěřitelný, Alice do sboru vyzářila potřebnou energii a sbor ji pak publiku i jí ve vlnách vracel. Milá byla i podpora jejího partnera, zkušeného dirigenta Lukáše Prchala, který píseň podržel beatboxovou linkou.
Nácvik se sborem zvyklým na dánské dirigenty ale nebyl jednoduchý, Alice nepostupovala ve výuce tak efektivně a snadno jako zkušený Claes a účastníci jí nespokojenost dali znát. Celkovou atmosféru ale vyrovnávaly jak pohodové klávesy Jana Andra, tak bloky charismatického Claese Wegenera, který do Brna přivezl kromě svých písní i dva současné hity populárního Kirka Franklina, držitele několika Grammy a velkého bojovníka proti církevní zatuchlosti.
Závěrečná Pray for me, kterou sbor zpíval zpočátku neuvěřitelně jemným a intimním způsobem, pak dlouho gradovala ve zpívaném Otčenáši, aby nakonec explodovala jako sopka a způsobila všem nezapomenutelný zážitek. Atmosféra v Industře byla ale letos celkově spíš rodinná než velkolepá, akce letos proběhla bez přítomnosti televizních štábů, které daly přednost současně probíhajícím volbám.
Otevřený multifunkční prostor renovované mrazírenské haly o víkendu dobře pojmul nejen sedmdesátku zpěváků, ale také pobíhající děti a psy. Jeho výhodou je, že účastníci neztráceli kontakt a pozitivní energii a výuku mohli sledovat i z kavárny s excelentní kávou nebo z pohovky u velkých kamen. Prostor je velmi variabilní a obsluha ochotná, letos nadchlo jak nízkonákladové pódium vytvořené z palet, tak úsporná, ale efektní dekorace z barevných puntíků. Vzhledem k umístění haly v průmyslové zóně organizátoři zajistili catering z nově otevřené Soupárny, v neděli tuto nabídku navíc doplnil tradiční místní brunch.
Akci pořádala gospelová komunita Joyful Noise, která si jako buldozer razí cestu napříč žánry i zažitými stereotypy a stále na sebe nabaluje další nadšence - do Brna letos přijeli účastníci nejen z celé republiky, ale i z Francie, Dánska a Rakouska. Další její specialitou je zpívání na ulici, kterého se jiné gospelové sbory dopouštějí jen ve výjimečných případech a až po vyřízení náležitých povolení. Radost ze zpívání ale v tomto pojetí neuznává hranice ani společenské normy, je to prostě svoboda se o své nadšení z hudby podělit s ostatními.
Alice Bauer na Joyful Noise 2017
Claes Wegener na Joyful Noise 2017
Claes Wegener na Joyful Noise 2017
Glena Rauerová děkuje za Joyful Noise