Článek
Oslava 425. výročí narození Komenského proběhne v přerovském zámku v úterý 28. března v 17.00 hod, kdy se uskuteční komentovaná prohlídka výstavy Komenský? Toho už jsme někde viděli! s odborným výkladem historičky Mgr. Heleny Kovářové. Program dále pokračuje v 18.00 hod ve Slavnostní zámecké síni, kde svou novou knihu pokřtí PhDr. Markéta Pánková, ředitelka Národního pedagogického muzea a knihovny J. A. Komenského v Praze.
Publikace Jan Amos Komenský v české a světovém výtvarném umění (1642 – 2016) mapuje vývoj zobrazování Učitele národů, představuje známé i méně známé obrazy, plastiky, medaile a další artefakty užitého umění, jejichž námětem byla podobizna světoznámého myslitele, pedagoga a reformátora. Po křtu bude následovat komorní koncert Stupkova kvarteta z Olomouce, který začíná v 18.30 hodin.
Výstava v přerovském muzeu přiblíží proměny podobizny Komenského v posledních dvou staletích. Je zajímavé, jak ovlivňovaly dochované portrétní rytiny umělce 19. století, a jak se změnila tvář Komenského ve výtvarných dílech zhotovených podle olejomalby Juriaena Ovense, který byl za autentický portrét označen až roku 1905.
Při podrobném srovnání fyziognomie obličeje na anglickém a holandském typu rytin z poloviny 17. století jsou patrné rozdíly a tato skutečnost se projevila i v následné umělecké tvorbě. Záleželo na předloze, ze které malíři 19. století vycházeli, a zda do váženého výrazu intelektuála vkládali další významy, jako například tichý zármutek či naopak sílu vzdorovat nepřízni osudu.
V českém prostředí byla nejdostupnější a nejrozšířenější titulní strana z díla Opera didactica omnia, naopak rytiny anglického typu tehdejší výtvarníci neznali. Komenským se zabývala řada známých českých malířů, mezi něž patřil také Václav Brožík. Ten toto téma ztvárnil hned čtyřikrát. Na výstavě jsou reprodukce jeho podobizny učence Komenského (1870), dvojportrétu loučení Komenského s Karlem starším ze Žerotína (1873), známý výjev Komenský v pracovně (1891) a lunetový obraz Komenský předkládá svá didaktická díla městské radě v Amsterodamu (1898).
Velmi zajímavé je také srovnání osobností, se kterými byl Komenský zobrazován na pohlednicích první poloviny 20. století. Například velmi vzácná trojpohlednice Tři Janové představovala Jana Husa, Jana Amose Komenského a Jana Žižku. Pohlednice vydaná k výročí Československé republiky v roce 1928 zase ukazovala základní linii českých dějin, na které byla vystavěna idea nové republiky: sv. Václav, Jan Hus, Jan Amos Komenský a Tomáš G. Masaryk.
Nejen sběratelé ocení kompletní řady poštovních známek a bankovek, na nichž se nachází podobizna Komenského. Nejstarší známka byla vydána roku 1902 v New Yorku s nápisem Američtí Češi sobě. Komenský je jedinou osobností, která se objevila na bankovkách v době první republiky, v době komunistického režimu i v současnosti, také mu byly věnovány hned dvě stříbrné pamětní mince – v roce 1957 a 1992. V závěru výstavy je téma odlehčeno tvorbou z oblasti humoru a nadsázky.
Bližší informace:
Bližší informace: Mgr. Helena Kovářová; tel. 581 250 544
e-mail: kovarova@prerovmuzeum.cz
Derniéra výstavy "Komenský? Toho už jsme někde viděli!" Muzeum Komenského v Přerově, p.o.