„Zlobil jsem, i tak mi dali čokoládu.“ Mikuláš, čerti a andělé prošli Prahou

„Jsme medičky, tak jsme začaly v Nemocnici Na Františku, kde jsme se šly podívat na LDN za lidmi, kteří tam leží, šly jsme je potěšit. Cestou jsme to vzaly přes Staroměstské náměstí a došly jsme až sem, na náměstí Míru,“ popsal jeden z andělů Natálie Braunová, kudy se její skupina v čele s Mikulášem dnes vydala.

Podobnou trasu zvolily už minulý rok a zájem o ně byl prý pokaždé velký. Na náměstí Míru se u nich občas tvořily i fronty rodičů s dětmi.

„Většina dětí se nebojí. Ale samozřejmě jsme už měly pár dětí, které byly nervózní, asi že doma trochu zlobily. Řekla bych, že je občas spíš vystresují rodiče, vzbuzují v nich výčitky svědomí, aby se bály. Dokonce nám i šeptají, abychom jim řekly, že musí být doma hodnější. Je to pro ty rodiče taková výchovná metoda,“ přiblížila svou zkušenost.

„Dětí se ptáme, jestli nám řeknou nějakou básničku, zapívají nebo řeknou aspoň nějaký vtip, opravdu se snažíme, aby nám řekly cokoli. Někdy se jim úplně nechce nebo se stydí,“ řekla nám s tím, že sladkost přece jen nakonec dají každému.

Další nebeská Mikulášova parta čekala jen kousek dál, ve Vinohradském pavilonu. „Nejdřív jsme byli v Domě dětí a mládeže na Praze 2, kde jsme dětem udělali nadílku, a pak jsme se přesunuli sem,“ přiblížil Karel Komenda v roli čerta jejich dnešní program.

Pro děti tu byla přichystaná stanoviště, na kterých plnily úkoly a sbíraly body. „A když jich nasbírají určitý počet, tak pak přijdou za námi. Nám řeknou nějakou básničku, zazpívají písničku a dostanou za to od nás sladkou odměnu. Teda od anděla, já si z nich spíš dělám trochu legraci,“ smál se čert a prozradil, že v balíčku, který dětem dávají, je i brambora.

„Přede mnou mají respekt, některé z nich se bojí,“ přiznal Komenda vybavený nezbytnými rohy, ale také řetězem, zvonem a pytlem za pasem. „Spousta dětí se už rozbrečela, vidí čerta a jsou vyděšené,“ potvrdil Matyáš Vyskočil alias Mikuláš.

Podle něj za nimi dnes chodily nejčastěji děti ve věku šest či sedm let, nejmladším byly dva roky, nejstarším 14 let.

„Nejsou to ale pouze české děti, chodí sem i ty ukrajinské,“ prozradil anděl Natálie Rohlíčková. Děti jí tu tak zpívaly písničky v češtině, ukrajinštině, ale i němčině.

„Vůbec jsem nezlobil, jen čerti chtěli, ať zazpívám písničku, říkali, že byla moc pěkná,“ shrnul svůj zážitek před Mikulášovou skupinou malý Matěj. A hned si dal do pusy sladkost, kterou od nich dostal.

„Bylo to dobré, ptal se mě, jestli jsem zlobil, řekl jsem mu, že jo, ale i tak jsem dostal čokoládu,“ odvětil spokojeně jeho mladší bratr Vojta.

„Já myslím, že to bylo dobré, dceři nebyly ještě ani tři roky, tak to setkání bylo odpovídající jejímu věku, styděla se, ale moc se nebála,“ shrnula jedna z maminek, které sem na náměstí také přišly.

Ujít si Mikuláše na trhu nenechala ani mladá maminka pocházející z ukrajinského Kyjeva. Doma prý podobnou tradici nemají, Mikuláš u nich v noci dětem schovává sladkosti pod polštář. „Čerta a anděla nemá. Tohle se mi ale líbí, je to pěkné,“ zhodnotila s úsměvem český zvyk.