Článek
Jedlé kaštany pečou pouliční prodejci snad na všech adventních slavnostech. Voní na dálku, hřejí v rukou i žaludku. Lze z nich připravit mnoho sladkých i slaných pochoutek a dokonce nápojů.
Lékaři vyzdvihují to, že kaštany jsou nejen chutné, ale i zdravé. Vhodné jsou i pro diabetiky, protože neobsahují žádné fruktózy ani glukózu. Odborníci poukazují na jejich kladný vliv na žaludek, žíly, mozek a srdce. Obsahují minimální podíl tuků, zato velké množství škrobu, proto se využívají k výrobě kaštanové mouky. Právě z ní, medu a karamelu kdysi kuchaři v jižní Francii připravili první nugát.
Dříve se používaly na nádivky, kterými se plnily posvícenské husy. Američané by si bez kaštanové nádivky nedovedli představit krocana na Den díkuvzdání. Vařené se podávají jako příloha k masu - zejména ke zvěřině. Přidávají se do dortů, pudinků, chleba, pečiva i zmrzliny. Také se konzervují v cukerném sirupu a vyrábí se z nich i likér. Specialitou je kaštanové pivo či víno, které lze ochutnat na Korsice.
Kuchař pražského hotelu Alcron Roman Paulus doporučuje polévky či omáčky z kaštanů. "Změklé se vaří s celerem a kuřecím vývarem dochuceným rozmarýnem, hosté si takovou pochoutku pochvalují," řekl. Podle něj se žádný špičkový hotel bez jedlých kaštanů neobejde. "Za komunismu to byla rarita, ale není to žádná novinka, v jídelníčku našich babiček byly tyto sladké plody běžné," dodal.
Největší český kaštanový sadna Chrudimsku
Krásné kaštanovníky seté rostou i v Česku. Některé pamatují dobu renesance. Nejstarší doložená zpráva o stromech u Kamencového jezera nedaleko Chomutova pochází z roku 1679. Dodnes alej existuje a rostou v ní asi nejmohutnější kaštanovníky v Česku, některé mají obvod kmene větší než šest metrů.
Zatímco na jihu Evropy mají kaštanovníky hospodářský význam, v Česku se pěstují spíš pro okrasu. Popularita pečených kaštanů však vedla k tomu, že je lidé stále častěji v parcích sbírají.
Největší kaštanový sad v zemi se nachází v Nasavrkách na Chrudimsku. "Sklizeň skončila před třemi týdny, úroda sice nebyla nijak mimořádná, ale nebyla na druhou stranu ani bídná jako v roce 2001," řekl Ondřej Pavlík, zástupce ředitele Základní školy v Nasavrkách. Právě školáci plody sbírají. Sad patří městu, ale vydělané peníze za sběr se do školy vrátí v podobě pomůcek. "Zisk činí obvykle kolem 9000 až 10 000 korun, kilogram se prodává zhruba za 30 korun," doplnil Pavlík.
Sad je v době sklizně uzavřen, obyvatelé města ale neodolají a pro pár kousků se sehnou. "Kaštanů je tolik, že pro tu trošku neubude. Nejsme žádní hlídači, takže nikoho netrestáme," poznamenal Pavlík. Plody z Nasavrk míří na vánoční trh například do Prahy.
Kdo neodolá a zkusí kaštan přímo zpod stromu, bude zklamán. Syrové plody jsou nepříjemně trpké, teprve tepelně upravené jsou vhodné ke konzumaci. Vyhnout by se jim však měli ti, kteří se snaží zhubnout, jsou totiž podobně jako jiné vánoční pochoutky velmi kalorické.
