Článek
Zasněžená vesnička, sáňkující děti, stavění sněhuláků či sváteční tradice. Nejoblíbenějšími ladovskými motivy jsou dlouhodobě ty zimní a vánoční.
„Svými obrazy a malbami uměl vystihnout tu krásnou atmosféru Vánoc, Štědrého dne a zimy vůbec. Zasněžené zimy, která kdysi byla, ale už není,“ říká Josef Lada, vnuk známého malíře, a pochvaluje si, že zrovna v den našeho setkání se sníh z oblohy spustil. „Jako na objednávku,“ směje se.
„Ladovské motivy nám ukazují, jaký život tehdy býval, jak se lidé chovali, jak si děti hrávaly, hlavně venku, a to vše v nás probouzí určitou nostalgii,“ myslí si.
Jak se u Ladů za dob jeho slavného předka slavily Vánoce? „U dědečka se slavily naprosto tradiční Vánoce. Z gramofonu se pouštěl Beethoven, jedl se štědrovečerní kuba, zdobil se stromeček a dávaly se dárky,“ popisuje.
Josef Lada ml. se stará o pozůstalost svého dědečka.
„Ty naše Vánoce v dnešní době vypadají trochu jinak. Tradice moc nedodržujeme. Ale já den před Štědrým dnem strojím stromeček a k večeři máme řízek s bramborovým salátem a hovězí polévku,“ vypráví.
Zároveň ale připomíná, že Josef Lada nebyl jen „malířem zimy“. „Byl malíř všech ročních období. Také spisovatel a jevištní výtvarník. Nesmím zapomenout ani na obrovské množství ilustrací ke Švejkovi jak černobílých, tak barevných. Na dětské ilustrace a na rané období humoristické. Jeho humorné ilustrace byly velice trefné a mají přesah do dnešní doby,“ dodává.
Malířské geny po něm zdědila jedna z dcer Alena Ladová. Ilustrovala například devadesát dětských knih. Josef Lada mladší se ale malování nevěnuje. Jeho hlavní náplní práce je starost o pozůstalost a umělecká práva.
Josef Lada a jeho dcera Alena Ladová v roce 1955
„Mým úkolem je co nejlépe pečovat o dílo Josefa Lady a také Aleny Ladové, mojí maminky. Aby bylo stále připomínáno a aby se o něm vědělo,“ vysvětluje svoji roli. „Je to velká zodpovědnost vůči mým předkům. Je to zároveň velice krásná a smysluplná práce.“
Dědečka však osobně nikdy nepoznal, narodil se až po jeho smrti. „Bohužel na něj musím vzpomínat jen zprostředkovaně. Díky vyprávění maminky vím, jaký to byl výjimečný člověk a vynikající umělec,“ říká.
„Jako dítě jsem byl doma obklopený jeho knížkami, ilustracemi, hlavně Švejkem, ale i těmi nejznámějšími dětskými knihami, jako jsou Bubáci a Hastrmani, Mikešem. V tom jsem vyrůstal,“ rozpomíná se na své dětství.
Nasávat poetickou atmosféru ladovské zimy mohou návštěvníci obchodního centra do 6. ledna. Mezi kulisami najdou také kostýmy z pohádek, dětské knihy nebo miniaturu malířova rodného domu v Hrusicích ve středních Čechách.