Ve vsi na Domažlicku se rozsvítil barokní oltář s žárovkami ze začátku 20. století

Při rozsvícení zněla Rybova mše v podání Plzeňského smyčcového orchestru, sboru a mladého varhaníka Ivana Pirnera.

„Slavnostní rozsvícení se konalo také v souvislosti s připomínkou svátku svaté Lucie, jejíž jméno je odvozeno z latinského ‚lux - světlo‘ a jejíž socha je v jednom z bočních barokních oltářů kostela,“ uvedl starosta.

Autorem je barokní řezbář Karel Legát, který na začátku 18. století vytvořil i pískovcovou sochu sv. Jana Nepomuckého v životní velikosti, jež stojí před kostelem a letos byla prohlášena kulturní památkou. „Vyžaduje urgentní restauraci. Má prioritu, možná příští rok by nebylo co zachraňovat,“ uvedl starosta Antonín Kolář (Sdružení semněvických občanů), středoškolský pedagog, který před dvěma lety koupil zchátralou faru a přestěhoval se z Plzně na Domažlicko.

Jedná se o velmi vzácnou sochu, protože Jan Nepomucký má většinově pozici žehnající, chovající.„Tohle je misijní postoj s nataženou paží s křížem, takový trochu bojovník, ale, bohužel, už ruce nemá,“ vysvětlil starosta.

Obec má zpracované dokumenty na opravu a čeká na vhodný dotační titul, podle auditu by si oprava vyžádala 1,5 milionu korun.

O víkendu byl osvícen celý barokní oltář včetně křížku pod gotickou klenbou. „Tady si před více než 100 lety s osvětlením dali práci. V okolních kostelích to byla móda, ale byly tam jen čtyři žárovky u obrazu,“ upozornil starosta.

Edisonovy žárovky z roku 1910 se poznají podle hodně zkroucených a hustých vláken. Podle Koláře byl právě kostel první elektrifikovanou stavbou v obci, která ho před 2,5 roku převzala od církve.

„Je památkově chráněný a na to, že jsme maličká vesnička, tak má bohatý a nádherný dochovaný inventář,“ uvedl.

„Kostel má středověký a dva barokní krovy. Je to velice zajímavá stavba,“ řekl historik Domažlicka Zdeněk Procházka. V polovině 18. století byla prodloužena loď, kostel byl barokně přestavěn s vloženou barokní klenbou s výmalbou. Oltáře i sochy se dodnes dochovaly.