Článek
„Nejznámější pohádkou je Princ a Večernice. Natáčela se v zámeckém parku. Naopak z těch nejnovějších to je třeba Princezna a půl království nebo Krakonošovo tajemství. Nejmenší návštěvníky během prohlídky zkouším, jestli poznají, kde se natáčela, a opravdu, v knihovně hned hlásí, tady našli tu knížku k pokladům. Je vidět, že pohádku znají a mají i dobrý pozorovací talent,“ pochvaluje si Petr Nosek. Navíc se pohádka dotýká i historie zámku.
„V pohádce zazní, že musí pozvat hraběte Harracha jako souseda na svatbu,“ dodal Nosek. A právě Harrachové si Hrádek nechali v polovině 19. století postavit jako své letní sídlo.
„Vánoce tu ale neslavili. Odjížděli do Vídně, kde měli palác a účastnili se společenského života u císařského dvora, nebo na rodová sídla v Rakousku. Většinou tu pobývali do konce října či začátku listopadu. I když máme doloženo, že Jan Nepomuk Harrach tady slavil osmdesáté a jednaosmdesáté narozeniny. A to bylo počátkem prosince,“ pokračoval ve vyprávění Petr Nosek.
Na zámcích už voní cukroví i jehličí, návštěvníky zajímá, co šlechta jedla
Ještě prozrazuje, že on sám přišel na Hrádek jako průvodce před 42 lety a už dalším ze svazku dvanácti obrovských klíčů odemyká dveře do následující místnosti.
Zimní košilky
„Do roku 1989 byl zámek mimo turistickou sezonu uzavřený. Až v 90. letech přišla změna a my tu začali pořádat Vánoce na Hrádku. Nedávno jsem se díval na fotografie a musím s potěšením říct, že jsme se za tu dobu výrazně posunuli,“ usmívá se Nosek a chválí i dětské návštěvníky, kterých přijíždí až 600 denně.
„Dnešní děti vědí o adventu a vánočních zvycích mnohem více, než tomu bylo před těmi třiceti lety,“ prozradil Nosek a poznamenal, že jediné, co zůstává, je chlad, s kterým se musí průvodci vyrovnat a smířit. Vždyť tu tráví celý den.
„Dříve, i když tu hraběcí rodina nepobývala, tak se zámek temperoval. Snažili se udržet nějakou stálou teplotu, aby se nepoškodily umělecké sbírky. Také když hraběcí rodina odjela, nastoupili řemeslníci, vše se vyčistilo, promazalo, oprášilo, přirylo plachtami. Nábytek si oblékl takové slušivé zimní košilky a šel obrazně řečeno spát. K tomu se postupně vracíme, takže v 1. patře, kde se během Vánoc neprovází, máme vše posundávané, vyčištěné a zakryté,“ prozradil průvodce.
Deset tisíc ozdob
Letošní vánoční prohlídky sice skončily o víkendu, ale kdo nestihl, může si naplánovat návštěvu za rok nebo přijet už v létě.
„Měli jsme nazdobeno čtrnáct stromečků. Nejvyšší měl 4,5 metru a zdobil Zlatý sál. Rozvěšeno na nich bylo skoro deset tisíc ozdob. Každá z místností byla zaměřená na určitou část oslav, od historie zdobení vánočních stromů přes význam adventu, zvyklostí štědrovečerní tabule až například po zvyklosti dodržované v průběhu adventu. Ty souvisí zejména se svátky sv. Ondřeje, Barbory, Mikuláše a Lucie. Tyto dny považovali naši předkové za čas, kdy mohou nahlédnout do budoucnosti nebo ji mohou ovlivnit,“ upozornil Petr Nosek s tím, že prohlídka tradičně vrcholí v zámecké kapli a povídáním o betlémech.
FOTO: Vánočně vyzdobený zámek v Třeboni a hrobka Schwarzenbergů lákají do jižních Čech
Národopisný betlém v zámecké kapli
V zámecké kapli se každoročně vystavuje betlém Marie Fischerové Kvěchové (1892-1984). Velká znalkyně etnografie oblékla své figurky do lidových krojů nejvýznamnějších národopisných oblastí tehdejšího Československa. Proto se mu říká národopisný.
Měl poměrně pohnutý osud. Jeho připravované vydání zastavily události roku 1948. V 50. letech nepřipadal tisk betlému v úvahu, takže poprvé se k lidem dostal, až když se blížila léta šedesátá. A hned se stal fenoménem.
Vyšel v několika vydáních. Správa zámku Hrádek u Nechanic pořídila betlém ve starožitnostech za necelé 3 tisíce korun. Bohužel chybí některé figurky, kterých má být celkem 58.
Původně byly figury vytištěny jen na papíru, ale lidé si je lepili na překližku a vyřezávali. A tuto podobu má i hrádecký betlém. Nechybí v něm ani Kecal, postava ze Smetanovy Prodané nevěsty. Autorka tuto operu velmi milovala, proto ho přidala i do betlému.