Článek
Ta jí do něj napsala tato slova: „Přátelství je zlatý svazek, který spojuje dvě srdce. A pokud my dvě tento svazek nikdy neporušíme, zůstaneme přítelkyněmi už napořád.“
Paní Kemperová má památník dodnes a nedávno ho vzala s sebou do Anglie, kam ji Joan a Harold Payneovi pozvali na svou zlatou svatbu. Ria za kanál La Machne necestovala sama, pozvání platilo samozřejmě i pro jejího manžela Alfonse.
„Všichni si moc rozumíme a kontakty se nikdy nepřerušily,“ řekla Ria Kemperová serveru muensterlandzeitung.de.
Děti nacistů adresy nedostaly
Jak se vlastně přátelství na dálku zrodilo? Rie tehdy bylo dvanáct, chodila do základní školy v Gladbecku a učitelka angličtiny tenkrát dala svým žákům adresy dětí ze školy v anglickém městě Rugby.
„Snahou bylo přispět ke světovému míru právě prostřednictvím kontaktů mezi mládeží,“ popsala paní Kemperová tehdejší akci.
Šanci dopisovat si s dítětem v Anglii ovšem neměli všichni její spolužáci. Ti, jejichž otcové si aktivně zadali s nacismem, podle Kemperové žádnou adresu nedostali.
V roce 1950 tedy napsala Ria svůj první dopis neznámé dívce jménem Joan. Bylo pět let po skončení druhé světové války, v níž proti sobě Velká Británie a Německo bojovaly jako nepřátelé.
„V angličtině, odpovídající tehdy mým školním znalostem, jsem napsala, že je mi dvanáct a že nemám ani sestru, ani bratra,“ uvedla paní Kemperová.
Jako vánoční dárek jí pak z Anglie přišel památník s výše citovanými slovy.
Přátelství už přes tři generace
O další rok později se obě dívky poprvé viděly osobně, když Joan přijela se svou třídou do Německa na návštěvu jedné školy v Gelsenkirchenu.
Do Rugby se Ria prvně podívala, když už byla dvanáct let vdaná. A pak následovala celá řada vzájemných návštěv i společných cest. „Vždycky to bylo velmi srdečné setkání. Věděly jsme toho o sobě opravdu hodně, psaly jsme si často – a po celou dobu v angličtině. Anglicky jsme spolu taky mluvily a mluvíme pořád. Joan umí německy říci Auf Wiedersehen (na shledanou – pozn. red.),“ usmála se Kemperová.
Přátelství započaté před šesti desetiletími a stvrzené od srdce zaslaným dárkem pod stromeček se dnes týká už tří generací. Spřátelily se totiž i dcery obou kamarádek – Birgit z Německa a Christin z Velké Británie. A vnuk paní Kemperové Benedikt (17) strávil letos část prázdnin ve Walesu, ve městě Clevedon, kde žije Christin se svou rodinou.
Zdá se tedy, že „zlatý svazek, který spojuje dvě srdce“ opravdu vydrží už natrvalo. Tak, jak to Joan Payneová kdysi napsala Rie Kemperové do památníku – vánočního dárku.