Článek
Naši předkové měli pro vánočku celou řadu krajových názvů – štědrovka, štědrovice, štědrovečernice, calta, húska, ceplík, pletanka, pletenice, či štráfka.
Jako první dostával po nakrojení vánočky plátek hospodář na znamení budoucí štědré úrody obilí. Staročeskou tradicí býval i zapečený penízek, jehož nálezce měl být v nadcházejícím novém roce zdravý jako rybička.
Tradičním vánočním jídlem byl hrách. Hospodyně podávaly i polévku jako symbol síly a čočku, která byla znamením peněz. Běžně býval na stole i český houbový kuba.
Kapr byl původně postním pokrmem
Kapr, který se v našich zemích objevil už zhruba ve 12. století, ale velmi dlouho neměl s vánočními svátky nic společného. V klášterech totiž sloužil řádovým bratřím jako postní pokrm, který se na pokud možno bohatý štědrovečerní stůl nehodil.
Až na počátku minulého století se kapr, zejména smažený, ale i v jiných úpravách, postupně stával součástí české sváteční večeře.
Definitivně získal místo na štědrovečerních tabulích v letech mezi první a druhou světovou válkou, kdy především v nemajetných rodinách vhodně kompenzoval nedostatek jiného masa.
