Článek
Vánočka totiž tvarem připomínala Ježíška v povijanu, proto nesměla ve štědrovečerním menu chybět. Navíc se věřilo, že její křížové pletení ochrání lidi u stolu před zlými silami.
Houska i vrkoč
Ne vždy však měla vánočka podobu velké pletené housky. Třeba ve východních Čechách ji zastupoval tzv. vrkoč, pletený věnec z kynutého těsta, se zapíchnutými hůlkami plnými kousků ovoce, ořechů a cukroví.
Vánočky často tvořily i součást vánoční nadílky. Hlavně v chudých horských oblastech to byl dárek vítaný, neboť bílé pečivo, kde se nešetřilo tukem, kvalitní moukou, rozinkami a ořechy, se zde peklo jen vzácně. V hodně nemajetných domácnostech se vánočka dokonce připravovala z těsta bramborového.
Recept na tradiční vánočku našich babiček
S ovocnou odvárkou
Na štědrovečerním stole mělo být nejméně sedm jídel. Poslední se jedla právě vánočka. Kynuté těsto totiž zvětšuje objem, proto se stalo v lidových představách prostředníkem k rozhojnění majetku.
Navíc se podávala s tzv. odvárkou, hustou omáčkou z rozvařených hrušek, švestek, povidel, medu, zahuštěnou perníkem a bohatě futrovanou ořechy a rozinkami. Tedy připravenou z potravin, o nichž se věřilo, že mohou zajistit dostatek v domě. Hospodyně ji vařily už pár dní předem, aby se do Štědrého večera dobře proležela.
Mocná magická síla
K vánočce patřily i další magické zvyky. První hotovou měl dostat hospodář, aby se mu urodilo hojně obilí. Do těsta se také zapékala mince, a kdo ji našel, měl jistotu, že bude zdravý a šťastný po celý další rok. Na chudších stolech zastoupily penízek šípek nebo česnek. Zato připálená, sražená či natržená vánočka věštila do příštích časů velkou smůlu.
Pekaři upekli vánočku dlouhou osm metrů
Význam některých tradic při pečení vánočky nám dnes už zůstává utajen. Při jejím zadělávání i pletení se muselo mlčet. U kynutí zase děti nesměly skákat, naopak hospodyně měla ve stejnou chvíli vyskakovat co nejvýš. Kulinářské cesty našich předků byly prostě občas nevyzpytatelné.
Vánoční štědrovka |
---|
Ingredience: 500 g polohrubé mouky, 40 g droždí, 50 g moučkového cukru, špetka soli, 2 vejce, 125 ml vlažného mléka, strouhaná citrónová kůra, 50 g másla, 50 g kandovaného ovoce, 50 g sekaných mandlí, 50 g sekaných oříšků, 1 žloutek, lžíce medu |
Postup: |
Mléko promícháme s droždím, polovinou cukru i mouky a připravíme kvásek, který necháme vzejít v teple. Ke kvásku přidáme kromě oříšků a kandovaného ovoce ostatní suroviny a vypracujeme těsto, jež dáme na 40 minut kynout na teplé místo. Pak vmícháme oříšky a kousky kandovaného ovoce. Z těsta upleteme vánočku, spodní část ze čtyř, střed ze tří, vršek ze dvou pramenů, zpevníme ji špejlemi a dáme ještě kynout. Vánočku potřeme žloutkem i medem a 40 minut pečeme při 180 °C. Pak ji znovu potřeme, posypeme praženými sekanými oříšky i mandlemi a ještě 10-15 minut dopékáme. |
Tip: Špejle (6 kusů) pícháme napříč do kříže a vytáhneme je až po upečení a vychladnutí štědrovky. |
Dnešní recept na vánočku připravila cukrářka Věra Slezáková ze školicího střediska Škola chuti v Tursku. Foto: František Petrák, Právo |
Malá cukrářská lekce
Chceme-li, aby těsto rychleji kynulo, všechny sypké suroviny nasucho nahřejeme. Ostatní necháme před zpracováním delší dobu v pokojové teplotě.
Když se vejce před použitím nejprve našlehá vidličkou, vznikne pórovitější a křehčí těsto. Pro zadělání je důležité, aby nebylo přímo z chladničky.
Aby se těsto při pletení vánočky nelepilo, stříkněte si na ruce pár kapek oleje.
Těsto na štólu by se mělo zpracovávat bez rozinek a oříšků. Přidávají se až v konečné fázi, aby se z nich neuvolnil olej a zachovaly si tvar.
Cukrová poleva příliš rychle neztuhne a lépe se roztírá, přidá-li se do ní špetička prášku do pečiva.
Perník se vyplatí před potahováním glazurou, polevou či krustou uložit na pár dní v papírové krabičce do prostor s větší vlhkostí (balkón). A teprve po této době ozdobit.
Při krájení lepivých surovin (kandované ovoce) „namáčíme“ nůž do hladké mouky.
Lískové oříšky nasucho opražíme v plechovém hrnku (za stálého protřepávání) a pak je promnutím v čisté utěrce snadno zbavíme slupky.