Hlavní obsah

Vánočka: tradiční symbol českých Vánoc

Právo, Eva Müllerová

Vánočka má u nás velmi dlouhou historii, první zmínka o ní pochází z 16. století. Původně ji směli péct jen pekaři, doma si ji lidé začali dělat až o 200 let později. Vždycky však měla pro Vánoce velký význam.

Foto: Profimedia.cz

Vánočka by podle tradice měla být v troubě tolik minut, kolik vážila použitá mouka. Tedy z půl kila půl hodiny.

Článek

Vánočka totiž tvarem připomínala Ježíška v povijanu, proto nesměla ve štědrovečerním menu chybět. Navíc se věřilo, že její křížové pletení ochrání lidi u stolu před zlými silami.

Houska i vrkoč

Ne vždy však měla vánočka podobu velké pletené housky. Třeba ve východních Čechách ji zastupoval tzv. vrkoč, pletený věnec z kynutého těsta, se zapíchnutými hůlkami plnými kousků ovoce, ořechů a cukroví.

Vánočky často tvořily i součást vánoční nadílky. Hlavně v chudých horských oblastech to byl dárek vítaný, neboť bílé pečivo, kde se nešetřilo tukem, kvalitní moukou, rozinkami a ořechy, se zde peklo jen vzácně. V hodně nemajetných domácnostech se vánočka dokonce připravovala z těsta bramborového.

Recept na tradiční vánočku našich babiček

Vánoce
Foto: Profimedia.cz

Při pečení vánočky se vyplatí nespěchat a opravdu dodržet dobu kynutí těsta.

S ovocnou odvárkou

Na štědrovečerním stole mělo být nejméně sedm jídel. Poslední se jedla právě vánočka. Kynuté těsto totiž zvětšuje objem, proto se stalo v lidových představách prostředníkem k rozhojnění majetku.

Navíc se podávala s tzv. odvárkou, hustou omáčkou z rozvařených hrušek, švestek, povidel, medu, zahuštěnou perníkem a bohatě futrovanou ořechy a rozinkami. Tedy připravenou z potravin, o nichž se věřilo, že mohou zajistit dostatek v domě. Hospodyně ji vařily už pár dní předem, aby se do Štědrého večera dobře proležela.

Mocná magická síla

K vánočce patřily i další magické zvyky. První hotovou měl dostat hospodář, aby se mu urodilo hojně obilí. Do těsta se také zapékala mince, a kdo ji našel, měl jistotu, že bude zdravý a šťastný po celý další rok. Na chudších stolech zastoupily penízek šípek nebo česnek. Zato připálená, sražená či natržená vánočka věštila do příštích časů velkou smůlu.

Pekaři upekli vánočku dlouhou osm metrů

Vánoce

Význam některých tradic při pečení vánočky nám dnes už zůstává utajen. Při jejím zadělávání i pletení se muselo mlčet. U kynutí zase děti nesměly skákat, naopak hospodyně měla ve stejnou chvíli vyskakovat co nejvýš. Kulinářské cesty našich předků byly prostě občas nevyzpytatelné.

Vánoční štědrovka
Ingredience: 500 g polohrubé mouky, 40 g droždí, 50 g moučkového cukru, špetka soli, 2 vejce, 125 ml vlažného mléka, strouhaná citrónová kůra, 50 g másla, 50 g kandovaného ovoce, 50 g sekaných mandlí, 50 g sekaných oříšků, 1 žloutek, lžíce medu
Postup:
Mléko promícháme s droždím, polovinou cukru i mouky a připravíme kvásek, který necháme vzejít v teple. Ke kvásku přidáme kromě oříšků a kandovaného ovoce ostatní suroviny a vypracujeme těsto, jež dáme na 40 minut kynout na teplé místo. Pak vmícháme oříšky a kousky kandovaného ovoce. Z těsta upleteme vánočku, spodní část ze čtyř, střed ze tří, vršek ze dvou pramenů, zpevníme ji špejlemi a dáme ještě kynout. Vánočku potřeme žloutkem i medem a 40 minut pečeme při 180 °C. Pak ji znovu potřeme, posypeme praženými sekanými oříšky i mandlemi a ještě 10-15 minut dopékáme.
Tip: Špejle (6 kusů) pícháme napříč do kříže a vytáhneme je až po upečení a vychladnutí štědrovky.
Dnešní recept na vánočku připravila cukrářka Věra Slezáková ze školicího střediska Škola chuti v Tursku. Foto: František Petrák, Právo

Malá cukrářská lekce

Chceme-li, aby těsto rychleji kynulo, všechny sypké suroviny nasucho nahřejeme. Ostatní necháme před zpracováním delší dobu v pokojové teplotě.

Když se vejce před použitím nejprve našlehá vidličkou, vznikne pórovitější a křehčí těsto. Pro zadělání je důležité, aby nebylo přímo z chladničky.

Aby se těsto při pletení vánočky nelepilo, stříkněte si na ruce pár kapek oleje.

Těsto na štólu by se mělo zpracovávat bez rozinek a oříšků. Přidávají se až v konečné fázi, aby se z nich neuvolnil olej a zachovaly si tvar.

Cukrová poleva příliš rychle neztuhne a lépe se roztírá, přidá-li se do ní špetička prášku do pečiva.

Perník se vyplatí před potahováním glazurou, polevou či krustou uložit na pár dní v papírové krabičce do prostor s větší vlhkostí (balkón). A teprve po této době ozdobit.

Při krájení lepivých surovin (kandované ovoce) „namáčíme“ nůž do hladké mouky.

Lískové oříšky nasucho opražíme v plechovém hrnku (za stálého protřepávání) a pak je promnutím v čisté utěrce snadno zbavíme slupky.

Související témata:

Související články

Olivy se nemusí zobat jen k vínu

Pikantní plody olivovníku si v našich krajích obvykle dáváme jako večerní chuťovku k vínu, do martini, maximálně tak ještě zakápneme zeleninový salát olivovým...

Škvarky: kalorická bomba jedinečné chuti

Jejich definice v encyklopedii, že jde o zbytek tkáně po vyškvaření tukové vrstvy zabitého zvířete, nejspíš ponechá naše chuťové buňky v klidu. A přitom jde...

Lín: velmi chutná, u nás ale opomíjená ryba

Lín patří mezi nejchutnější kaprovité ryby. Na našich talířích se však stále objevuje jen sporadicky. Zato v zahraničí si jeho kulinářských kvalit považují,...

Výběr článků

Načítám