Vánoce na zámku za arcivévody d´Este: Stromek až ke stropu, praktické dárky a na stole makronky

„Pro jejich rodinu byly Vánoce hlavně církevní svátek, uctívali narození Ježíška, spasitele, radostnou zvěst,“ začíná své povídání o svátcích v období arcivévody Františka Ferdinanda d´Este kastelánka Konopiště Jana Sedláčková.

Prosinec byl vůbec měsícem oslav, arcivévoda měl totiž narozeniny jen týden před Štědrým dnem, 18. 12. Několik gratulací, které mu na Konopiště přišly k jeho posledním, kulatým padesátým narozeninám, na zámku také ukazují.

Zároveň několik komnat vyzdobili tak, jak asi mohly před více než sto lety na Vánoce vypadat.

„Ve velkých místnostech, ať už to byla slavnostní jídelna, nebo knihovna arcivévody, byl stromeček až ke stropu, krásně nazdobený. Inspirovali jsme se fotografiemi, které jsme měli k dispozici, a podobným způsobem jsme nazdobili stromek i my. V té době už využívali elektřinu, takže i elektrická světýlka měli,“ popisuje kastelánka.

Rodina arcivévody podle ní dodržovala důsledně půst a aktivně se účastnila bohoslužeb, kterých bylo během Štědrého dne několik. Kastelánka hned ukazuje i na obraz v první návštěvnické místnosti, který zobrazuje scénu ze mše v kostele, na kterou přišel i František Ferdinand se ženou a potomky.

Na zámek si manželé na konci roku zvali i příbuzné, třeba rodinu Chotkovu. I ta během adventních prohlídek v jedné z místností zámku ožila. „Já představuji Jindřišku Chotkovou, sestru vévodkyně Žofie Chotkové. Přijeli jsme na Konopiště trávit adventní čas a toto jsou naše hostinské pokoje, které vždy obýváme,“ vžívá se do své role jedna z aktérek v dobovém kostýmu, která má návštěvníkům přiblížit tehdejší život na zámku.

Na Vánoce spolu císařská rodina zpívala koledy, posílali i dostávali vánoční pohlednice a děti pod dohledem domácího učitele stavěly velký betlém.

A jak vypadala štědrovečerní tabule a na čem si pochutnávali? „Nemáme jejich jídelní lístek, nicméně víme, co zhruba se na aristokratických sídlech podávalo,“ říká kastelánka.

„Na stole nesměla chybět ryba, protože ta je pro církevní svátky symbolická. A protože předtím bylo období honů, mohli si dát nějakou zvěřinu,“ odhaduje.

A jako sladkou tečku? „Exotické ovoce a samozřejmě sladkosti, cukroví, z kokosu nebo mandlového těsta, vánoční rohlíčky a ořechy. Nechybělo portské víno a horká čokoláda pro děti,“ dodává. Na stole vidíme i tradiční vánočku. Francouzští kuchaři arcivévody připravovali také makronky.

A ještě jedna zajímavost: „Při slavnostní večeři s dospělými seděly i děti. To tehdy tak úplně zvykem nebylo, že děti seděly u stejného stolu s rodiči, ale během Vánoc určitě,“ prozrazuje Sedláčková.

Zámecká kuchyně na svátky nezapomínala přilepšit ani zaměstnancům. „Personál na tom byl u zaměstnavatele Františka Ferdinande d´Este velice dobře. Dbal na jejich komfort, kdo se zasloužil, tak se tady měl dobře,“ zmiňuje Jana Sedláčková. Dárky jim rozdávaly děti arcivévody, dcera Žofie, synové Maxmilián a Ernst. „Pod stromečkem měli většinou praktické dary,“ dodává kastelánka.

Praktické dárky dostávaly i samy děti. „Ale ne v takovém množství, jak jsme zvyklí teď my,“ vysvětluje kastelánka a odvolává se na již zmiňovaný fakt, že chtěl arcivévoda slavit spíše duchovně než materialisticky.

„Ve věku, kdy byly děti hodně malé, byly dárkem hračky, a potom knížky. Měly spoustu knížek, v různých jazycích. Samozřejmě se vzdělávaly, aby uměly nejenom německy a případně také česky, ale i francouzsky, francouzština byla hodně důležitá.“

Původní čítanky a obrázkové knížky patřící panským dětem vidíme i zde u nazdobeného stromečku. V poslední komnatě prohlídkové trasy nám pak sběratel historických her ukazuje, čím se asi děti i dospělí mohli ve volném čase bavit – na malé udici chytali magnetem rybky, roztáčeli kolo s postavičkami psů honících zajíce nebo pouštěli labyrintem kuličky.

Může se vám hodit na Firmy.cz: Státní zámek Konopiště