Hlavní obsah

Vánoce a jejich historie. Původ a proč se slaví

Vánoce jsou pro mnohé Čechy nejkrásnějším obdobím roku. Kdy a jak vznikly a co se vlastně slaví?

Foto: Novinky

Rozsvícení vánočního stromu na Staroměstském náměstí v roce 2020

Článek

Vánoce oslavují narození Ježíše Krista a patří k nejvýznamnějším svátkům křesťanské víry. V mnoha zemích po světě jsou ale oslavovány i ateisty a Česká republika není výjimkou.

Z pohledu západního křesťanství je oslavována tzv. doba vánoční, následuje po adventu a začíná 25. prosince. Trvá až do Tří králů (Slavnosti Zjevení Páně – 6. ledna) či do neděle následující po svátku Tří králů, v roce 2022 do neděle 9. ledna.

Anglikánské společenství či luteránství označuje oslavovanou dobu jako Dvanáct svátků vánočních – od 25. prosince do 5. ledna.

Oslavy Ježíšova narození nedoprovázely křesťanství od jeho vzniku. Ještě v roce 303 n. l. se šiřitel raného křesťanství Arnobius ve svém díle slavení narozenin božstev vysmíval. Větší váhu raní křesťané přikládali Kristovu životu, utrpení, smrti a zmrtvýchvstání. Přesto se někdy v průběhu 4. století na území Římské říše všeobecně ujal zvyk připomínat si narození Krista.

Vánoční zvyky a tradice, které navodí tu pravou sváteční atmosféru

Vánoce

Den narození Krista

Prvním a nejdůležitějším dnem křesťanských Vánoc je Boží hod, tedy 25. prosinec. Spojitost má s narozením Krista.

Přesné datum není jasné, hypotéz pro 25. prosinec existuje mnoho. Raní křesťanští myslitelé jej například odvozovali od předpokládaného data početí, jež přiřadili ke Zvěstování Panny Marie během jarní rovnodennosti, tedy devět měsíců před Vánoci.

Tuto myšlenku hájil ve 4. století křesťanský učenec svatý Augustin, podle něj se Ježíš měl narodit v nejkratší den. Tím mínil zimní slunovrat, který v římském kalendáři připadal právě na 25. prosinec.

Další se odvolávají na záznamy v esejských svitcích z Kumránu o kněžských službách v jeruzalémském chrámu, které porovnávají s údaji z Lukášova evangelia. Otevřená je také možnost, že datum pochází z nějaké předchozí pohanské tradice.

V západní církvi se oslava stala součástí liturgie od sedmého století. Východní církev světila od čtvrtého století slavnost Epifanie neboli „slavné zjevení se Božího Syna v těle“. Tento byzantský svátek Narození Páně připadal na 6. ledna.

Kdo nosí dárky po světě? Santa Claus, koně i čarodějnice

Vánoce

Proč slavíme Vánoce 24. prosince

Proč tedy považujeme za vrchol Vánoc Štědrý den, kdy společně usedáme ke Štědrovečerní večeři, plníme vánoční tradice a rozbalujeme si dárky pod stromečkem? 24. prosinec je považován za předvečer slavnosti Narození Páně a označován jako vigilie, tedy zvyk připravovat se na významné svátky nebo mimořádné události předcházející svátkům a událostem, nočním bděním při modlitbách.

Štědrý den 24. prosince není církevním svátkem, ale dnem pracovního klidu, který v Česku a na Slovensku platí od roku 1990 po novelizaci tehdejšího komunistického zákona. Ačkoliv tedy Štědrý den do křesťanských svátků vlastně nepatří, zažil se jako vrchol Vánoc a to nejen u nás, ale například i v severní Evropě.

Jak se slaví Vánoce ve světě

Vánoce

Zákazy Vánoc

Slavení Vánoc čelilo mnohokrát útokům a zákazům. V Anglii proti němu stáli puritáni. V 17. století během občanské války, která skončila popravou krále Karla I. a ustavením republiky, byly Vánoce na několik let zakázány. Důvodem bylo s Vánoci spojené opilství a jiné nepřístojné chování, puritáni je odmítali i jako nebiblický svátek.

Vánoce byly opět povoleny po 13 letech v roce 1660 po znovunastolení monarchie.

Odmítání Vánoc bylo běžné i v totalitních režimech. Pro své spojení s křesťanstvím je režimy vnímaly jako hrozbu a aktivity neslučitelné s vládnoucí ideologií.

Vánoce se nemohly slavit v Německu v době Třetí říše a rovněž po vzniku Sovětského svazu, než byly i Vánoce a postava Dědy Mráze zpolitizovány.

Může se vám hodit na Seznamu:

Související články

Výběr článků

Načítám