Článek
Různá zvířátka a postavičky, z nichž většina spěchá k betlémské jeskyni poklonit se narozenému děťátku, vyřezává autor ze špalíků lipového dřeva již dvacet let. V betlému je nyní už 290 figurek. Raritou je přitom mj. to, že už několik desítek z nich představuje autentické postavy z Loštic či z jejich blízkého či širšího okolí.
Figurka ztvárňující zpěváka, skladatele, textaře, hudebníka a spisovatele Pavla Nováka drží v levé ruce kytaru a v pravé srdce, z kterého vychází houslový klíč. „Chtěl jsem tím připomenout, že zpíval a rozdával lidem radost až do konce svého života. Byl to člověk s obrovským srdcem,“ řekl Právu řezbář.
Autor dodnes nestárnoucích hitů jakými jsou mj. skladby Chodím, Malinká, Nádherná láska, Déšť, Chci zapomenout, Vyznání či Pihovatá dívka podlehl 11. února 2009 rakovině, s níž statečně bojoval od roku 2000.
„Snažil jsem se vždy lidem rozdat to, co jsem dostal darem od pánaboha. Kdybych si ten dar nechal v sobě, bylo by to špatný,“ svěřil se Právu Novák v roce 2007 poté, co převzal Cenu Olomouckého kraje za celoživotní přínos v oblasti kultury.
Vystudovaný učitel se na hudebním pódiu poprvé objevil už v roce 1961, kdy začal zpívat s jazzovým souborem Dixiland Přerov. Koncertoval v Německu, Francii, USA, Austrálii, Polsku, Mongolsku, Jugoslávii, Belgii, Kanadě i Austrálii. Složil na 700 písniček, napsal dva tisíce textů a vydavatelství Panton mu dvakrát udělilo Zlatý štít. V roce 1967 byl třetí v anketě Zlatý slavík. Získal Bratislavskou lyru, Děčínskou kotvu i několik zahraničních cen. Byl autorem několika knih pro dospělé i děti.
O svých zkušenostech s bojem s těžkou nemocí se podělil se čtenáři mj. v knize I smrt se bojí, v níž byl až překvapivě otevřený. Říkal přitom, že člověk se nesmí ani v těžké životní situaci vzdávat, nesmí na to myslet a musí myslet na pozitivní věci.
„Já si myslím, že pozitivně naladěný člověk má daleko více šancí cokoli dokázat než negativista. Já prostě říkám, že jsem v životě durovej hráč. Dokonce i písničky mám z osmdesáti procent v dur. Nevím proč, ale jsem durovej,“ svěřoval se Novák.
Známý loštický betlém se letos rozrostl i o další dvě figurky odkazující jak na historii, tak na současnost. První zobrazuje malíře Stanislava Lolka, rodáka z blízkého Palonína, kterého proslavily mj. ilustrace knihy Liška Bystrouška od Rudolfa Těsnohlídka nebo Kiplingovy Knihy džunglí. Do třetice Beneše inspiroval Zdeněk Večeř z Loštic, který na zdejších tradičních letních slavnostech představuje krále Tvarůžka I.
V minulosti již Beneš do svého betlému vyřezal mj. i slavného loštického malíře a ilustrátora Adolfa Kašpara, cestovatele, dobrodruha, náčelníka eskymáků, vynálezce a nejvyššího soudce v Nové Sibiři Jana Welzla, zápasníka Gustava Frištenského, přerovského skladatele a hudebníka Jaroslava Wykrenta, šternberského malíře Libora Vojkůvku, zřejmě nejznámějšího českého vězně Jiřího Kajínka či slavného hanáckého obra Josefa Drásala, který měřil 242 centimetrů a vážil 186 kilogramů. „Když mě někdo nějak zaujme, tak ho udělám. Betlém je tak také takovou malou dřevěnou kronikou,“ zdůraznil Beneš.
Spatřit betlém budou moci od 1. prosince do 6. ledna ti, kdo zavítají do Benešova loštického ateliéru v rodinném domě řezbáře v Moravičanské ulici. Loni jich bylo přibližně 3000. Ateliér bude otevřen denně vždy od 14 do 18 hodin. Kromě betlému v něm budou vystavena i díla výtvarníků z Loštic a jejich okolí.