Článek
„K vidění budou čerti, Mikuláš, smrtičky, Turci, kvašáci z Lidečka, Francovy Lhoty, Valašské Senice, Střelné, Študlova, Valašské Polanky, Nedašova a Valašských Klobouk. Masky budou kompletní včetně hlav, kožichů, kabátů, zvonců neboli škrmbálů, vidlí, pytlů a zachovaná bude rovněž jejich velikost," upozorňuje Ludmila Brousilová z obecního úřadu v Horní Lidči, podle které se převleky často dědí z generace na generaci.
Masky byly vystaveny poprvé loni, za tři týdny si je podle Brousilové prohlédlo asi 1500 lidí. „Touto expozicí bychom chtěli návštěvníkům, kteří k nám přijíždějí z různých míst České republiky, ještě více přiblížit myšlenku mikulášské tradice na Valašsku," vysvětlila.
Děti zjistí, kdo byl svatý Mikuláš, proč ho doprovází čert, smrtka a jaký význam mají jednotlivé postavy mikulášské družiny i samotný svátek.
Představí se také dnes již zapomenutá postava laufra. „Laufr, u nás také ´skakún´, chodil před družinou a ohlašoval příchod svatého Mikuláše. Maminky na něj čekávaly a říkaly mu, kde schovaly slaměnky plné dobrot, které měl Mikuláš dětem nadělit. Bývali to vysocí ogaři, ve skupině byli třeba i čtyři," uvedl ředitel Městského muzea Valašské Klobouky Petr Odehnal. Výstava v budově betlému v Horní Lidči potrvá do 27. listopadu.
Obcemi v okolí procházejí tradičně průvody Mikulášů a čertů a s nimi další postavy, kobyla, smrt a Žid, případně Turek. Kořeny mikulášských obchůzek sahají do dávné historie. Jejich původ je zřejmě předkřesťanský a je pravděpodobně spojen s kultem zemřelých, s představou o démonické podobě zimy a nadvládě temných sil v čase krátkých dní a dlouhých nocí. Mikulášské obchůzky patří na Valašsku k hojně dodržovaným tradicím.
Návštěvníky do Horní Lidče láká také tamní mechanický betlém se stovkami figurek, kromě tradičních dřevěných postaviček jsou v něm i dřevořezby 40 nejzajímavějších míst Zlínského a Trenčínského kraje.