Článek
„Každý rok něco přidám. Letos to byla budova Základní školy Petra Bezruče, která slaví sto let, a na jaře dům z roku 1929, v němž bylo první kino,“ prozradila výtvarnice, která se k betlému pro Muzeum Třineckých železáren a města Třince dostala náhodou.
„Paní ředitelka viděla na nějakém setkání muzejníků můj soubor obrazů panovníků. Jde o dřevěné a namalované reliéfy. Líbilo se jí to, a tak se se mnou zkontaktovala, protože to chtěla půjčit na výstavu,“ popsala Haldová a dodala, že když za ní vedoucí muzea Eva Zamarská přijela a viděla, že dělá taky betlémy, tak se s ní dohodla na vytvoření betlému pro muzeum.
Od té doby už uplynulo více než 12 let, po která výtvarnice z Orlických hor dřevěný betlém každoročně rozšiřuje. Inspirací jsou jí dobové fotografie Třineckých železáren, Třince, místní příběhy, folklor i historie Těšínského Slezska.
„Ústřední scéna Ježíška, Josefa a Marie je základem, Josefa a Marii jsem ale oblékla do gorolského kroje, protože byl prostý a hodil se na to. A kolem dokola se pak snažím využít vše, co k Třinci a jeho okolí patří,“ nastínila betlémářka s tím, že jejím cílem bylo a je vytvořit betlém, který bude tradičním vánočním symbolem a současně kronikou života a práce lidí Třince, kteří zasvětili život místním hutím.
Třinecký betlém Jarmily Haldové bude v Muzeu Třineckých železáren a města Třince k vidění do konce ledna.
Dnes má třinecký betlém přes 200 částí. Nechybí mezi nimi werk, jak třinečtí železárnám říkají, odpich na vysoké peci, lití ingotů, smaltovna, dělnické kolonie či postavičky kovářů, hutníků, hasičů, krasobruslařů, nebo dokonce někdejší hutnický orchestr Werkskapelle.
Za vánoční výzdobou do Třebíče. Město září a konkuruje metropolím
„Je tam taky tržiště a budovy, co jsou pro Třinec důležité, jako nádraží, kino nebo záložna, stejně jako návštěva prezidenta Masaryka před téměř sto lety,“ vyjmenovala a doplnila, že řada postaviček je v gorolských nebo jablunkovských krojích. „Poslední výjevy jsou umístěny do šedesátých let minulého století, kdy už byl Třinec moderním městem se zimním stadionem a nemocnicí, které jsou také v betlému zaneseny.“
To, že tvoří podle dobových snímků, nebere Haldová jako komplikaci. „Je to takové vodítko, ale vždycky se to musí přestylizovat, možná i trošku zdeformovat, protože je daná určitá velikost, do které se musím vejít,“ vysvětlila.
Jak dlouho ještě bude betlém pro třinecké muzeum tvořit, výtvarnice ještě neví. „Mohla by to být nekonečná práce, protože u lidových betlémů to tak bylo. Dědily se v rodinách a každý člověk je mohl něčím obohatit. Ale já myslím, že tak dlouho už asi žít nebudu,“ pousmála se a pokračovala. „Dokud mě budou sloužit ruce a muzeum bude chtít, tak se budu snažit.“
Originální Třinecký betlém Jarmily Haldové vyneslo muzeum z depozitářů na světlo po pěti letech, k vidění bude do konce ledna 2025.
