Článek
Příběhy o Tarbících a dalších zajímavých obyvatelích africké pouště a savany vymyslela a napsala Martina Komárková.
Jak jste přišla na nápad udělat večerníčkový seriál o Tarbících?
Právě že jsem přišla na nápad udělat úplně jiný večerníček! A s tím jiným jsem vyrazila do televize. Protože mi kdysi před lety vydali takové dva sešitky příběhů - o pastelce bez barvy no a o Tarbících. Mně se líbila ta Pastelka, chtěla jsem ji vnutit dramaturgům, ale neprošla - příběhy by se musely vymyslet jinak. Ale ptali se, jestli nemám ještě něco jiného, tak jsem obratem podsunula Tarbíky. A ti se hned chytli, takže jsem se pustila do psaní scénářů.
V knížečce ilustrovala Tarbíky výtvarnice Markéta Laštuvková, jenže ona není animátorka ani režisérka, tak ČT chtěla někoho jiného pro realizaci - a vybrali Báru Dlouhou. Což se záhy ukázalo jako perfektní výběr. Nejen že je zkušená, ale navíc bezvadná výtvarnice i režisérka (jen tak na okraj - s Markétou jsme pak z té Pastelky bez barvy udělaly normální knížku, vydal ji Albatros. Takže jsme stejně spolupracovaly...).
S kým jste ještě na Tarbících spolupracovala?
Námět a scénář je sice první "dílek" do výsledné mozaiky, ale jinak úplně všechny další dosazují ostatní, kteří se na práci podílejí. A záleží nejen na tom, jací to jsou tvůrci sami za sebe, ale jak si vzájemně sednou, jestli mají podobné vidění, jak spolupracují... A v případě Tarbíků jsme se asi vzácně sešli všichni obdobně naladění.
Myslím, že je poznat, jak to každého z nás od začátku do konce bavilo, jak si každý po svém s večerníčkem hrál, vylepšoval atd. Od dramaturgyně Kateřiny Kačerovské, přes animátory, zvukaře, střihače, Tomáše Juřičku, který večerníček namlouval, hudebního skladatele Járu Vaculíka, no spousta lidí se podílela. Úplně zásadní byl samozřejmě vklad výtvarnice-animátorky-režisérky Báry Dlouhé. Na ní záleželo, jak to celé dopadne. Její podíl zdaleka není jen výtvarný - upravovala si i příběhy, mnohdy razantně.
Chystáte pokračování a kdy případně?
Chystáme. Hlavně aby ho chystala ČT... Na začátku nechtěla televize riskovat - produkovala úplně nový večerníček a nevěděla, jak dopadne. Proto se vyrobilo "jen" sedm dílů. A Tarbíci měli fakt nečekaný ohlas, vesměs nebývale kladný.
Popravdě - všechny nás překvapilo a nadchlo, že se až tak líbil. Díky úspěchu u mě televize objednala dalších šest dílů, scénáře už mám dávno odevzdané, přijaté - a od té doby čekáme, kdy se začnou vyrábět.
Vydali jste CD a zpěvník, kde se dá sehnat?
Pro večerníček vznikla krátká ústřední písnička Afrika, Afrika..., která sama o sobě vzbudila velký ohlas. Tomu se ale zrovna nedivím, muzika je skvělá, skladateli a muzikantovi Járovi Vaculíkovi se hrozně povedla. Pozná se, že psal především hudbu a písničky pro divadlo Sklep, nebo třeba pro Mazaného Filipa.... A jeho dcera, herečka Šárka Vaculíková, ji taky hravě nazpívala.
Járu napadlo, že bychom zkusili udělat písniček víc - o zvířatech z Afriky, která se ve večerníčku (i v dalších dílech) vyskytují. Zkusili jsme to a děsně nás to bavilo, písniček přibývalo... Až jsme v září vydali CD a zpěvník "Tarbíci - Písničky z Afriky" se sedmnácti písničkami. (Teď pracujeme na druhém CD.) K jedné písničce napsal text Jára Vaculík, k jiné animátor Ondřej Mohyla.
Jára Vaculík přizval k realizaci kamarády muzikanty, čili vzniklo takové skrz naskrz přátelské CD. David Noll, který skládá pro spoustu interpretů, ale jeho domovskou scénou je dosud Sklep, na CD hraje i zpívá. Na akustickou kytaru hraje Norbi Kovács, který teď hraje např. ve skupině Ivan Hlas Trio nebo v KYBABU.
Pár vokálů nazpíval slovenský rocker Branko Jehlar, na africké bubny djembe hraje Tomáš Pavlacký, nás nejlepší djembista. Zvuk, režii a mix měl na starost Jan Šléška. Těmi hlavními, kdo na CD zpívají, jsou Šárka Vaculíková a Magda Reifová, malá Justýna Juřičková (dcera Tomáše Juřičky, který večerníček namlouval). A taky dvě děti - Podzimkovi - Sklepák Jiří Podzimek hraje na CD na elektrickou kytaru... Některé vokály nazpívala neskutečně dobrá čtrnáctiletá Simona Tlustá z Jičína. Obal k CD a ilustrace do zpěvníku dělala samozřejmě Bára Dlouhá.
Všechny to bavilo, dělat písničky pro děti je prostě smysluplné, a dali do toho maximum svého umu. Opravdu to byl takový přátelský podnik. Na to, že má CD nulovou propagaci, se kupodivu prodává (a líbí se). Ke koupi je v televizním obchodě ČT na Kavčích horách, v Popronu a dalších internetových prodejnách CD, nebo na webu www.tarbici.cz
V příštím roce máme v plánu několik koncertů pro děti.