Článek
Svatý Ondřej se narodil v galilejské Betsaidě (v dnešní Palestině) a se svým bratrem byl rybářem. Učil ho Jan Křtitel a posléze se stal i se svým bratrem Ježíšovým apoštolem.
Po smrti Ježíše putoval po světě a šířil křesťanství. Usadil se v Řecku, kde jej ale pronásledoval císař Nero a chtěl, aby se víry zřekl. Což se nestalo, Ondřej tak byl ukřižován stejně jako Ježíš, ale na kříži ve tvaru X. Proto se i tomuto kříži říká Ondřejův.
| Historie jména Ondřej |
|---|
| Křestní jméno Ondřej pochází z Řecka. Jedná se o variantu mužského jména Andrej. Jména Ondřej i Andrej se vyvinula z řeckého jména Andreas, resp. slova „andréios” s významem „statečný”, „statný” nebo „mužný”. |
Ondřej je uctíván jako patron Skotů (ve Skotsku je den svatého Ondřeje uznán za skotský svátek), Rumunů (pobýval zde), v Rusku jako apoštol, v Burgundsku jako patron vévodů (jeho šikmý kříž je součástí erbů). Je uváděn jako první biskup Byzantie (Konstantinopole - Istanbul).
Od 15. století se ve Francii uděluje vysoce ceněný řád Zlatého rouna (vytvořený na počest Ondřeje), později jej převzal Řím, Anglie a Rusko.
Svatý Ondřej je také považován za ochránce všech zamilovaných, a to zejména nevěst. Při oslavě svátku Ondřeje by se tak svobodné dívky měly věnovat různým věštbám a hádání jejich budoucího milého.
| Nejoblíbenější zvyky a pověry |
|---|
| Co se v tuto noc zdá, to se určitě splní. |
| Pokud si svobodné děvče napíše na sedm lístků jména sedmi chlapců a večer je dá pod polštář, tak první lístek, který ráno otočí, prozradí jméno chlapce, který jí je souzen. |
| V jiném kraji dívky měly jen čtyři lístky, které pak zavazovaly do rohů kapesníku. Ten vložily také pod polštář. Ráno při rozvázání prvního uzlu uviděly jméno svého budoucího ženicha. |
| Večer se scházely nezadané dívky, které na ošatkách točily šátky a říkaly říkanku. Které přitom šátek z ošatky vyskočil, ta se měla do roka vdát. |
| Některé dívky pak během setkání večer položily na lopatu kousek chleba a čekaly, který kousek sní pes jako první - jeho majitelka se první vdá. |
| Děvčata také chodila o půlnoci před dnem sv. Ondřeje klepat na kurník. Pokud se jako první ozval kohout, pak měla dívka naději, že se do roka vdá. |
| Také byl zvyk zasadit do květináče větvičku a zalévat ji vodou nabíranou do úst. Pokud se větvička do Božího hodu zazelenala či vykvetla, pak to bylo znamení, že se brzy vdá. |
| Některé dívky vařily knedlíky. Vypracované těsto se rozdělilo na pět kousků a do čtyř se zabalily papírky s chlapeckými jmény, ten pátý zůstal prázdný. Když se daly knedlíky vařit, tak se čekalo, který z nich první vyplave nahoru. Po rozříznutí si pak dívka buď přečetla jméno chlapce - budoucího ženicha, nebo našla prázdný papírek, který značil, že je svatba v nedohlednu. |