Článek
Vánoční stromky se nejprve zdobily cukrovím a ozdobami z perníku nebo dřeva. V polovině 19. století se rozšířily foukané skleněné koule. Byly pochopitelně drahé a patřily mezi luxusní zboží. Uvnitř byly ozdoby plněné voskem a stříbřené, povrch zdobily často až křiklavé barvy. Platilo - čím pestřejší, tím lepší. Centrem nejslavnějších výrobců skleněných vánočních ozdob bylo durynské městečko Lauscha.
Po první světové válce se objevila novinka v podobě ozdob z tvrdého kartonu, které byly polepené tzv. balotinou, tedy drobnými skleněnými korálky o průměru kolem jednoho milimetru. Balotina se zdobila anilinovými barvami.
Do třicátých let minulého století se do Československa vánoční ozdoby dovážely. Od roku 1933 se však naše země postupně stala v tomto směru soběstačnou. Později bylo Československo dokonce i významným vývozcem.
Plastové ozdoby se hitem nestaly
V šedesátých letech se začaly objevovat ozdoby z plastu, nikdy však nedosáhly skutečné popularity.
V sedmdesátých letech byly v Československu oblíbené řetězy. Mnozí si ještě pamatují také tehdy populární »vánoční třepení«, úzké proužky celofánu, kterými se stromek posypal na závěr.
Osmdesátá léta se nesla především ve znamení elektrických světýlek a lucerniček.
V devadesátých letech se silně projevil odklon od techniky a nechuť k přezdobenému blýskavému stromku. Trendem byl návrat k tradicím. Prodávaly se ozdoby slaměné či dřevěné, které vytvářely »staročeskou« náladu.
V současnosti usilují Češi podle statistik obchodníků o jednotný design vánočního stromku. Oblíbené jsou sady ozdob, kdy jsou řetězy, koule i další ozdoby laděné v jednom odstínu i stylu. Stále častěji také přemýšlíme o tom, jak stromek »zapadne« do interiéru bytu. Jsme ochotni věšet na stromek i plastové ozdoby. Ale jen tehdy, když věrně napodobují tradiční sklo.