Článek
Zuska Velichová pochází z Plzně, kam se také na Vánoce z Prahy chystá za rodinou. Štědrý den a večer stráví s maminkou a tatínkem, s bratrem, který už má rodinu vlastní, se uvidí pětadvacátého.
„Letos pojedu na návštěvu já za nimi, protože můj starší bráška si postavil nový dům, tak se na něj chci jet podívat a ocenit jeho zručnost a šikovnost,“ těší se Zuska.
Herectví studovala v Brně na JAMU a také ve Španělsku na škole Escuela Superior de Arte Dramático. Zavzpomínala proto i na Vánoce, které strávila na jihu Evropy. „Měla jsem husí kůži z radosti, když jsem pozorovala, jak oslavují Vánoce Španělé. To se sešlo několik generací, kde u jídelního stolu prababičky vtipkovaly, dědečkové zpívali, babičky trsaly do rytmu, jejich děti hrály na hudební nástroje a malé děti držely v ruce tenisovou raketu a předváděly, že spolu s námi hrají na kytary. Byla to jedinečná atmosféra, kde nebyly znát žádné mezigenerační rozdíly. Všichni byli šťastní a - jak se říká - vysmátí jak leča,“ směje se při vzpomínání.
Nadcházející svátky budou o mnoho klidnější, ale i tak krásné, tradiční české. „Ráno, jakmile se vyspím do růžova a dám si tradičně svůj maté čaj, začnu zdobit vánoční stromeček při puštěné televizi, kde jedním okem sleduji pohádky a vychutnávám si tak atmosféru Vánoc. Do toho mamka vaří bezmasý oběd, abychom viděli zlaté prasátko. A ke štědrovečerní večeři budeme mít klasicky kapra,“ vypráví a k nevyčerpatelnému vánočnímu tématu - jídlu - ještě dodává: „Když jsem byla malá, tak jsem pekla vánoční cukroví. Teď už cukroví peče spíš jenom mamka pro taťku, který má mlsný jazýček. Já jím cukroví spíše sporadicky a nejraději ochutnávám u babičky, která dělá netradiční cukrovíčka, například mrkvové,“ usmívá se.
Čím koho obdaruje, už má Zuska vymyšlené, nakoupené ale zatím dárky nejsou. Má to svůj důvod.
„Jsem ten typ, který má dárky vymyšlené dlouho dopředu, ale koupím je většinou až den před Štědrým dnem. Mám totiž zkušenost, že když něco koupím, tak mám potřebu to hned i dát. Takže tento systém mi nejvíce vyhovuje,“ říká.
Zuska Velichová má přítele z Argentiny, který je vždy půl roku v Česku a druhou půlku ve své domovině. Tam je právě nyní, navíc oba mají pracovní povinnosti a svátky tak spolu neoslaví.
„Můj přítel i já bychom si moc přáli, abych Vánoce trávila v Jižní Americe, ale já mám závazky k divadlu, které zodpovědně plním. Ale uvidíme, třeba v novém roce budu mít více časového prostoru,“ dodává herečka, kterou mohou diváci znát z divadla Pluto, z televize pak především ze seriálu Ordinace v růžové zahradě 2.