Článek
K Božímu hodu patří také dobré jídlo. V ten den se vždy připravovalo to nejlepší, co domácnost měla – a to byla často husa nebo kachna. Dnes se ve většině rodin podává i kuřecí, krůtí maso či perlička.
K tradičním zvykům patří i rodinná vycházka do některého z kostelů, ve kterých jsou od Štědrého dne vystaveny jesličky a slouží se zde božíhodová vánoční mše.
Betlémy znázorňující narození Ježíška jsou dnes ale k vidění nejen v kostelech. V mnohých městech i vesnicích se stávají v těchto dnech dominantou náměstí. Lidé se zde také setkávají u zpívání vánočních koled.
V západní Evropě a Severní Americe považují za hlavní den Vánoc právě až 25. prosinec. V tento den ráno se tak zde rozbalují i všechny vánoční dárky.
Pověry a pranostiky
Podle lidových tradic se v tento den nesmělo pracovat, nestlala se ani lůžka a nezametala světnice. Lidé měli jen odpočívat.
| K Božímu hodu se váže i několik pranostik |
|---|
| Mráz na Boží narození – zima se udrží bez proměny. |
| Když na Boží hod prší, sucho úrodu naruší. |
| Padá-li na Boží narození sníh, hodně obilí bude na polích. |
| Jasné Vánoce – hojnost vína a ovoce. |
| Na Boží hod vánoční vítr od západu přinese mor, od východu válku, od půlnoci hlad, od poledne dobrý rok. |
| Podle počasí dnů a nocí od Božího narození do svátku Tří králů určuje se počasí pro dvanáct měsíců příštího roku. |
| Ve vinařských krajích sledovali věřící během mše v kostele pronikající sluneční paprsky skrz okenice. Pokud ozářily při mši faráře, bylo to znamení hojné úrody nadcházejícího roku. |