Článek
"Bylo neuvěřitelné, že jsem doma, byla jsem šťastná, i když Praha byla tenkrát taková smutná, všude byla tma, dneska září," řekla v rozhovoru osmasedmdesátiletá Vrzáňová, která na mistrovství světa v roce 1949 stanula na nejvyšším stupni.
Titul mistryně světa obhájila i o rok později v Londýně. Tehdy se rozhodla, že se do komunisty ovládaného Československa už nevrátí. V Británii požádala o politický azyl a začala jezdit s lední revue v USA, kde zakotvila. Nyní žije trvale v New Yorku.
Nositelka českého státního vyznamenání jezdí do České republiky třikrát až čtyřikrát ročně. "Vánoce trávím pravidelně v Praze, protože tady jsou nejkrásnější. Je to nádherné město, už tu byli všichni moji známí," poznamenala bývalá krasobruslařka na zimním stadionu Štvanice, kde jako šestiletá poprvé obula brusle. "Je velice sentimentální vrátit se na místo činu. Začátky nebyly ale slavné, protože já jsem milovala lyžování, jezdili jsme do Krkonoš. Pak přišla válka a hory pro nás byly zavřené. Maminka rozhodla, že musím dělat nějaký zimní sport, a protože ona už bruslila, vzala mě na Štvanici," zavzpomínala Čechoameričanka.
První sezona na ledě nebyla podle Vrzáňové nijak úspěšná. "Až druhý rok jsem se naučila jednu piruetu a začalo mě to bavit," uvedla. Profesionální kariéře se věnovala dvacet let. Letos v dubnu byla ve Spojených státech uvedena do krasobruslařské Síně slávy. Sama si více váží ocenění v České republice. V roce 2004 dostala od prezidenta Václava Klause vyznamenání za zásluhy o stát v oblasti sportu.
Na led stoupne už jen v botách
Před letošními Vánocemi se stala Sportovní legendou ankety Sportovec roku. "Opravdu jsem to nečekala, je to největší ocenění, které jsem v životě dostala, jsem na něj velice hrdá a moc si ho vážím. Dostala jsem ho doma, kde jsem se narodila, to je velmi důležité," svěřila se Vrzáňová. "Byla bych šťastná, kdyby se toho dožila maminka," dodala.
Ačkoli sama už si na led stoupne jen v obyčejných botách, život bez něj si představit neumí. "Já vždycky říkám, že nejsem na ledě, ale jsem u ledu," poznamenala. Na olympijských hrách ve Vancouveru bude držet palce krasobruslaři Tomáši Vernerovi. "Věřím, že pojede dobře, a fandit budu i naší rychlobruslařské hvězdě (Martině Sáblíkové)," dodala Vrzáňová, která se po smrti manžela Pavla Steindlera v Americe věnuje charitě a stará se o nemovitosti a restaurace.
První žena, která skočila dvojitý lutz, míní, že krasobruslaři to teď mají velmi těžké. "Lehčí oproti nám to mají v tom, že mají krásný led, vybavené stadiony, nemusí se starat o to, zda bude sněžit nebo pršet na tréninku nebo závodech, ale vyžaduje se od nich mnohem víc. Musí zvládnout trojité a chlapci i čtverné skoky - klobouk dolů," dodala Vrzáňová.
