Článek
„Návštěvník spatří nově zrestaurovaný betlém a hned na první pohled zjistí, že je mnohem barevnější, než býval. Je opravdu barevný, hýbe se tam mnohem víc figurek, než se hýbalo původně. Betlém je sestaven jinak, než návštěvníci znali. Některé scény jsou přeskupené, aby spolu více souvisely. Třeba biblické scény jsou u sebe, zemědělská krajina je u sebe, aby to bylo logické, tak jak to měl Krýza vymyšlené,“ vysvětluje etnografka muzea Alexandra Zvonařová.
Betlém utrpěl, poté co ho napadl dřevokazný hmyz. Punčochářský mistr Tomáš Krýza ho tvořil přes 60 let. Dílo se skládá z téměř 1400 částí, z toho přes 140 je pohyblivých. Betlém zabírá skoro 60 metrů čtverečních, je téměř 17 metrů dlouhý.
Odborníci zjistili, že rozložení betlému, jak jej rozestavili pracovníci muzea před víc než 50 lety při stěhování do patra, neodpovídalo původnímu stavu. Proto podle dobových fotografií vrátili jesličkám původní podobu. Lišila se i barevnost a zdobení figurek. Před opravou byly figurky šedozelené, protože je dříve někdo několikrát amatérsky přetřel.
Unikátní české betlémy: Velké, vzácné, oživlé i jedlé
„Figurky byly několikrát přemalované, na jedné figurce byly třeba i čtyři přemalby. Původní barvy jsou nádherné,“ upozorňuje restaurátorka a výtvarnice Zdena Skořepová. Některé figurky byly natolik zničené od molů a dalšího hmyzu, že je pohromadě už držel jen lak a barva, doplnila.
Mnohé se nehýbaly a muzejníci se pokusili většinu z nich uvést do pohybu. Pohyblivých je asi o deset až 15 figurek víc než před opravou. Při restaurování objevila Skořepová i různé dopisy či dobové nálepky. Našla 12 druhů materiálu, který Krýza použil. „Nejen dřevo, papír, ale i bakelit, sklo, porcelán. Betlém má také nové osvětlení i malované pozadí,“ dodává.
Tomáš Krýza vytvářel betlém od poloviny 19. století. Za tu dobu se dílo restaurovalo dvakrát: v roce 1935, kdy se jesličky nastěhovaly do muzea, a v roce 1967, kdy se přemístily z přízemí do prvního patra. Při stavbě betlému využíval doslova vše, co doma našel – špulky od nití či váleček na nudle, popsali muzejníci. Původní mechanismus, který byl zpočátku poháněn ručně, se nyní hýbe díky elektromotoru. Nejstarší část betlému je scéna narození Ježíše.
U Prahy je vystaven 14metrový betlém ze současnosti. Nechybí v něm čert jako Superman ani lehká děva
Svitavský mechanický betlém se vyloupl zpět do původní krásy
Může se vám hodit na Firmy.cz: Muzeum Jindřichohradecka