Článek
Jak dlouho vlastně vánočka a kapr patří na český štědrovečerní stůl? Je možná překvapením, že vánočka mnohem déle než kapřík. Sladká pečená vánočka dokonce už od 16. století. Kapr si dal hodně načas. Slavnostním vánočním pokrmem se stal až v období mezi první a druhou světovou válkou.
Tradičním vánočním jídlem v českých zemích byl původně hrách, nezřídka byl na stole i český houbový kuba. Vánočka byla sladkou dobrotou, do které se podle staročeské tradice zapékal penízek. Kdo ho našel, měl být v novém roce zdravý.
Ačkoli kapr se v našich zemích objevil už ve 12. století, byl postním pokrmem řádových bratrů v klášterech. Na slavnostní štědrovečerní stůl se dostal až na počátku minulého století. Nedílnou součástí večeře na Štědrý den se stal právě v letech mezi první a druhou světovou válkou.
Štědrý večer ale není jen o jídle. Děti se těší na Ježíška a dárečky, které jim přinese.
Jak daleko sahá tradice vánočních dárků u nás?
Prý hluboko do středověku. Vůbec prvním vánočním darem, o kterém se dochoval písemný záznam, byla modlitební knížka. V roce 1466 ji na Štědrý den dostal český král Jiří z Poděbrad od své manželky královny Johany z Rožmitálu.
Dnešní podoba štědrovečerní nadílky, kdy děti nacházejí pod rozsvíceným vánočním stromkem očekávané a vytoužené „poklady“, má s největší pravděpodobností kořeny v sousedním Německu.
Odtud se totiž do Čech, na Moravu i do Slezska rozšířila představa, které malé děti rády věří - že totiž dům či byt tajně navštíví Ježíšek, pod stromek položí dárky, zazvoní a než ho kdokoli z domácnosti stačí zahlédnout, už pospíchá k jiným dětem.