Článek
Katka a Honza Hegrovi jsou již téměř dva roky hrdými rodiči. První úsměv ani první krůčky svého syna neviděli, ale o to víc si ho užívají díky ostatním smyslům. Malý blonďáček je totiž ve věku intenzivního objevování světa, takže rodiče musí být neustále ve střehu a rukama neustále na syna dohlížejí.
„Musím samozřejmě pečlivě poslouchat, díky tomu vím, kde zrovna je. A když je dlouho ticho, tak tuším, že zřejmě dělá něco, co by neměl, to je stejné u všech dětí,“ smála se Katka.
Děláme vše jako ostatní rodiče
Sám Honza se do popisu života s malým dítětem nechtěl zapojovat. „Až budeš chtít napsat o tom, jak jsem byl na divoké vodě, nebo o něčem podobném, popovídáme si. Ale psát o výchově dítěte? Vždyť děláme to stejné, co všichni ostatní rodiče,“ mávl rukou nadšený sportovec, radioamatér a programátor Honza, načež prohlásil, že odchází na nákup a vyzvednout balík.
Liberecká seniorka plní přání dětem bez rodičů
Katka vypráví o přípravách na Vánoce Vánoční stromek už je připravený v obýváku, zatím jen se světýlky, která malý Velen pečlivě pozoruje.
„Ozdoby teprve budeme dávat. Zato cukroví už máme,“ ukázala Katka na pečlivě vyrovnané krabice. „Už tradičně jsem pekla se švagrovou a pomohly i další kamarádky, třeba tím, že pohlídaly Velena, protože s ním by to bylo fakt těžké,“ přiznala s úsměvem.
Samoživitelky děsí Vánoce i ceny energií
Na štědrovečerní večeři budou samozřejmě řízky z kapra a dva druhy bramborových salátů.
„Jsem zvědavá, jak se najím, protože rybu budu muset Velenovi kontrolovat, aby tam neměl kost. Ale zvládli to lidé před námi, takže my to taky nějak uděláme,“ má jasno.
Internet je vyučil
Dárky už jsou také nachystané. „Jejich nákup byl mix různých způsobů. Už covid mě naučil hodně nakupovat na internetu, ostatně když se Velen narodil, krátce poté byl první lockdown. Takže jsme se museli naučit nakupovat online. Už vím, že třeba popis ‚zvířátka veselých barev‘ znamená, že nemají správnou barvu, ale jsou různě flekatá. Když si něco vyberu, pošlu některému ze známých odkaz a zkonzultujeme, jestli to odpovídá mé představě,“ popsala Katka nákup.
Při rozhovoru sedím na sedačce s malým Velenem a prohlížíme si dětskou knížku. Pod obrázky jsou přitom nalepené popisy napsané Braillovým písmem.
Nešťastnou náhodou přišel o zrak. Přesto zvládá náročné závody v terénu i na běžkách
„Nechali jsme si to udělat ve Středisku Teiresiás Masarykovy univerzity, které pomáhá handicapovaným studentům. Podobné popisy chceme mít v co nejvíce knížkách, abychom si mohli číst a prohlížet,“ vysvětluje Katka a hbitě prstem „čte“ popisky.
Na dotaz, jak na přece jen nezvyklou rodinku reagují při procházkách či běžném cestování vlakem ostatní lidé, se Katka jen zasměje. „Nevidím to, takže je mi to jedno. Občas se mi ale stane, že se dám do řeči s ostatními maminkami třeba v parku nebo na hřišti a cítím z nich, že mají obavy, že po nich budu něco chtít. Já si přitom chci ale jen popovídat,“ přiznala.
Až na Štědrý den po poledni Velen půjde spát, začnou se v jejich brněnském bytě dít vánoční zázraky, díky kterým se po probuzení bude moci těšit z báječné večeře a dárků pod stromečkem. Katka a Honza ale budou vědět, že ten největší zázrak mají přímo před sebou. A že mu září oči nadšením.