Největší evropský betlém je v moravských Vískách, tvoří jej 40 pískovcových soch

Hlavy světců nyní místo svatozáře zdobí sněhové čepice. V betlému nejsou blikající světýlka, koledy nahrazuje ticho. Za mlžného oparu vystupuje z bílé tmy jen věžička nedalekého kostelíka svatého Michaela archanděla. Když ale vítr opar rozežene, je možné od Jezulátka vidět údolí Boskovické brázdy jako na dlani. Dohlédnout lze až do 20 kilometrů vzdálené Černé Hory.

„Sázíme na klid. Náš betlém je místem pro zklidnění mysli i duše. Neděláme v něm žádné okázalé slavnosti. K dispozici je komukoli celoročně. Je volně přístupný. Samozřejmě teď přichází návštěvníků nejvíce, z čehož máme velkou radost,“ řekl Novinkám vísecký starosta Stanislav Kamba (KDU-ČSL). Do betléma míří i děti, o čemž svědčí dva sněhuláci, které vytvořily a postavily vedle soch duchovních patronů Moravy, sv. Cyrila a Metoděje.

Betlém je umístěn v mírné stráni a rozložením soch připomíná chrám pod širým nebem. K Ježíškovi, obklopenému mohutnými sochami Panny Marie, sv. Josefa, andělů a tří králů, je nutno si vyšlápnout stezkou mezi skulpturami. Betlém začal vznikat v roce 2010, kdy si vedení obce řeklo, že by chtělo zkrášlit její zákoutí. Zastupitelé si pozvali sochaře a sehnali jim za pomoci sponzorů bloky z pískovce, které umělci vždy v létě přeměnili na nové sochy.

„Bohužel pandemie koronaviru další rozšiřování betléma zastavila. V příštím roce bychom chtěli uspořádat další sochařské letní sympozium, abychom louku doplnili o koledníky a sochy zvířátek. Děti je mají moc rády,“ uvedl starosta. Budování betléma je po pro obec mimořádně finančně i technicky náročné. Každý blok pískovce totiž stojí okolo 40 000 korun.

Odborníci v lomu Hořice u Jičína vybírají pro Vísky také o něco levnější odštěpky z pískovce, tedy bloky, pro které není využití. Vesnice si ale musí na každou sochu sehnat sponzora. Už jen samotná přeprava kamene a jeho umístění v nerovném terénu je poměrně složitá.

Betlém je také poctou nejvýznamnějším obyvatelům Vísek. Mezi koledníky je například socha někdejšího řídícího učitele Jana Matouška, který se zasloužil počátkem minulého století o stavbu tamní školy a vedl různé spolky. Neschází v něm ani socha učitelky Josefy Kambové, katolického kněze Františka Zátopka nebo faráře Vincence Ševčíka, který mimo jiné stál u znovuzrození Pivovaru Černá Hora. Jejich sochy vznikaly s využitím historických fotografií.

„Naším cílem je zachovat atmosféru našeho betléma, a to jako místa pro tiché rozjímání. Takže za návštěvníky jsme rádi, jen chceme, aby to respektovali,“ doplnil Kamba. Výletníkům, kteří chtějí být za výlet do víseckého betléma odměněni i malebným výhledem, radí, aby se v zimě před cestou nezapomněli podívat na předpověď počasí.