Návod, jak v adventním čase udělat něco pro sebe

Začít na svět hledět pozitivně není snadné, zvlášť v tak těžké době. Zprvu ale postačí přestat si neustále stěžovat. Průměrný člověk si postěžuje asi tak dvacetkrát za den a ani si to neuvědomí. Přitom většinou tak činí, aby upoutal pozornost, ale také, aby druhého vyprovokoval k tomu, že mu sdělí, že se má ještě hůř než on sám.

„Ve skutečnosti se snažíme uspokojit vnitřní úzkost, jak špatně na tom jsme, a zároveň se snažíme zapadnout mezi ostatní. Přestáváme tak žít svůj vlastní život a žijeme to, co si myslíme, že si o nás myslí druzí,” upozorňuje psycholožka a psychoterapeutka Alžběta Protivanská.

Pokud se tedy chcete začít cítit lépe, pak si přestaňte stěžovat. „Je zapotřebí si začít pečlivě všímat toho, kdy a na co si stěžujeme, a popřemýšlet, jak to zaobalit do obecného tématu, aby to byla pravda a zároveň to vyznělo pozitivně,” dodává Alžběta Protivanská.

Může to vypadat třeba takto:

Jakmile si přestanete stěžovat, svět bude hned veselejší a optimističtější.

Zkuste přestat myslet na to, co si o vás myslí druzí a přestaňte si domýšlet věci, které ve skutečnosti s realitou nemusí mít vůbec nic společného. Mnohé domněnky totiž vznikají v okamžiku, kdy se sami necítíme dobře, a tak začneme za vším vidět čerty, i když tam ve skutečnosti vůbec nejsou.

Jakmile začneme s jakýmkoli podezřením v tomto směru, náš mozek vyprodukuje ještě více argumentů, proč jsou věci takové, jak se domníváme. Nakonec se naše vlastní myšlenky perou samy se sebou a vše končí pocitem bezvýchodnosti a napětí, což není rozhodně nic příjemného.

„S domněnkami se dají dělat hned dvě věci. Když je chytnete na začátku, máte možnost zkrátka jít a u druhého člověka si vše ověřit. Může to vypadat třeba takto: Rozumím tomu dobře, že si myslíš, že mi to nesluší? Chce to velkou odvahu, ale okamžitě to pročistí vzduch. Druhého možná tak trochu zaskočíte, ale možná se poprvé dozvíte, co si opravdu myslí. Zpravidla se tak začne dít jedna hodně důležitá věc – zlepší se vaše vztahy, protože budou založené na otevřenosti.

Pokud už se domněnky opravdu intenzivně rozjedou, sedněte si a hoďte je na papír. Doslova z hlavy vyndejte všechny obavy o tom, že si druzí myslí, že jste tlustí, neschopní, hloupí a nudní. A pak onen papír nechte být,” doporučuje psycholožka.

„Běžte se najíst, protáhnout, napít se vody a zavolejte někomu, koho máte rádi. Teprve potom se k papíru znovu vraťte. Zjistíte překvapivou věc – budete mít pocit, jako kdyby to psal někdo jiný než vy,” dodává.

Třetí adventní týden bývá největší shon, většina jedinců dohání resty v zaměstnání, ale i předvánočních přípravách. Většina žen tak doslova neví, kde jim hlava stojí. Je to přesně vnitřní stav, kdy může pomoci jediné – na chvíli se konečně zastavit.

„Všimněte si, jak často přichází pocit, že utíkáte a vaše tělo dobíhá někde za vámi. Jak často se stane, že si až večer uvědomíte, že jste skoro nejedla, nebo že vás pekelně bolí hlava,” upozorňuje psycholožka.

Zkuste si v ten okamžik nalézt jakoukoli činnost, která vás zastaví. Posaďte se doma před akvárko, roztopený krb či krmítko a chvilku jen tak dané věci sledujte, nebo si vezměte antistresové omalovánky a vybarvujte je či cokoliv jiného v tomto duchu.

Po deseti nebo patnácti minutách vás mysl stále bude svádět k tomu, abyste přestali prokrastinovat a začali konečně něco dělat, ale poté se vše změní. Konečně se mysl zklidní a vy se hned začnete cítit lépe.

Vánoce jsou spojeny s dáváním. Mnozí pak očekávají, jak druzí tyto dary přijmou a co z toho se jim následně vrátí.

Přestaňte s tím. Darujte věci bez těchto očekávání. Netrapte se strachem z toho, jak druhý zareaguje, či zda vás za to druzí ocení.

„Před samotným předáním se nejdříve nadechněte a řekněte si: Daruji to s láskou a vděčností... nebo Daruji to s klidem a vyrovnaností. Brzy si začnete všímat, v čem je jiné to, co se vám bude dostávat zpátky,” uzavírá Protivanská.