Článek
Světová meteorologická organizace (WMO) ve své tříměsíční prognóze do ledna 2024 počítá v souvislosti s jevem s nadprůměrnými teplotami pro téměř všechny pevninské oblasti Země včetně severní polokoule, tedy i Evropy. Naděje na bílé Vánoce je tak zřejmě minimální.
Meteoroložka Dagmar Honsová potvrdila, že nynější predikce očekávají v následujících třech měsících teploty o 1 až 2 stupně vyšší, než jsou dlouhodobé průměry.
Americké vládní Centrum pro klimatické předpovědi (CPC) dokonce uvedlo, že s 80procentní pravděpodobností El Niňo potrvá na severní polokouli, a bude tak příčinou zvýšených teplot vzduchu až do konce května.
Podmořská sopka vyvrhla obrovské množství oxidu siřičitého
Zvýšené srážky související s jevem očekávají meteorologové v oblastech Afrického rohu, jihoamerické řeky Río de la Plata, jihovýchodu Severní Ameriky a v Pacifiku podél rovníku.
Naopak úbytek srážek má El Niňo způsobit mimo jiné v severní části Jižní Ameriky, v Austrálii a v jihovýchodní Asii.
Honsová doplnila, že vliv meteorologického jevu lze očekávat především v příštím roce, který by se tak mohl stát ještě teplejší než končící rok 2023. Připomněla v této souvislosti i výbuch podmořské sopky Tonga z listopadu 2022, kdy se do atmosféry dostalo množství sopečných plynů a popela. Některé studie ukazují, že masivní erupce ovlivnila letošní klima.
Nejteplejší rok
Program EU pro sledování atmosféry a klimatických změn Copernicus oznámil, že letošek bude téměř jistě nejteplejším rokem v historii měření. V dosavadním letošním kalendářním roce, tedy od ledna do října, byla průměrná globální teplota nejvyšší v historii měření. Byla o 0,10 stupně vyšší než v prvních deseti měsících roku 2016, který je dosud nejteplejším zaznamenaným kalendářním rokem.
Letošní rok bude nejteplejší vůbec, říjen byl rekordní
