Článek
„Od Vánoc do Tří králů vodím své psy výhradně na vodítku,“ odpovídá na moji první otázku, jak ochránit psy během silvestrovského veselí, cvičitelka rodinných psů Míla Beranová.
Jenže onehdy jsem slyšela na jedné z rozhlasových stanic, že majitelka nabízí deset tisíc nálezné za svoji fenku, která se jí vyvlekla z obojku, když se lekla auta.
„Právě proto považuji označení psa za naprostou samozřejmost,“ pokračuje cvičitelka.
„Lidé už ze své podstaty nemají rádi komplikace, když uvidí bezprizorně pobíhat psa – a podle jeho chování poznáte, že se ztratil – většinou se podívají, jestli nemá na obojku telefonní číslo majitele. Když nemá, často ho nechají běžet dál. Lidí, kteří psa naloží a odvezou k veterináři nebo do útulku, moc není,“ pokračuje Míla Beranová a dodává, že maličkostí, jakou je označení vašeho psa, mu můžete zachránit život.
Nakažlivé chování
Mám dva psy, obracím se na paní Beranovou s vlastním problémem. Stejná rasa, stejné pohlaví, přibližně stejný věk – jeden se bojí téměř všeho, tedy i troubení auta či petard, druhý je kliďas a pohodář. Můžu nějak odnaučit bázlivého psa strachu ze všeho neznámého?
„První, nad čím bych se zamyslela,“ radí cvičitelka, „je, proč se pes tolik bojí. Důvodem může být, že vedle něj něco explodovalo nebo se vyděsil, když jsme u toho nebyli,“ pokračuje. „Pokud to tak je, pak se svého strachu bude zbavovat špatně, možná se ho nezbaví nikdy. Tím pádem k němu musím takhle přistupovat.“
„Neméně důležité ovšem je, jak se v té chvíli cítíte vy,“ pokračuje. Podle jejích slov pes přebírá emoce svého pána, a pokud ten má ze strachu svého psa stres, posiluje v něm úzkost. „Když budete pravidelně chodit kolem plotu, kde zuřivě štěká pes, a ten váš na to nervózně reaguje, může se stát, že už ve chvíli, kdy se k plotu blížíte, začne být neklidný. Cítí totiž vaši nepohodu, nervozitu, možná i strach, že situaci nezvládnete.“
Během silvestrovských oslav zamezte psovi v možnosti utéci, třeba dírou v plotě.
Dobré není podle odborníků, ani když svého bojácného psa konejšíte, nebo ho dokonce berete do náručí. Pes reaguje na řeč těla, intonaci a dotyk. Hlazení a konejšivý hlas je v jeho mysli pochvala. Chovám se správně, proto mě pán hladí a mluví ke mně laskavě. Hlazením a konejšením jen pejska utvrzujete v tom, že se chová správně, adekvátně k situaci.
Monitorovat, ale jinak dělat jakoby nic
Každého psa, i toho, který není bojácný a útěkový, by měl mít na silvestra majitel pod kontrolou. Bázlivého zvlášť, protože panický strach může přerůst až v epileptický záchvat.
„Venku bych během silvestrovské noci nenechávala ani psa, který je jinak zvyklý žít na zahradě, ale pustila bych ho alespoň do chodby, když už ho nechci doma. Každá smečka se v okamžiku nebezpečí stmelí. Lidé k sobě psy připoutali, ale když se něco děje, stmelují se uvnitř domu, zatímco pes je na svůj strach sám,“ pokračuje cvičitelka s tím, že řešením nejsou ani dva psi. „Jakmile se začne bát jeden, bojí se i druhý. Nikdy ne opačně, nestává se, že by většího strašpytla ten statečnější přemluvil. Psi většinou vzájemně kopírují špatné chování,“ dodává.
Pomoct může po poradě s veterinářem i vhodná medikace. „Mně se úžasně osvědčily Bachovy květové esence,“ pokračuje paní Beranová s tím, že jsou vyrobeny na přírodní bázi, jejich použití je širokospektré, mají i zklidňující účinky, přitom jsou neškodné. Více se o „bachovkách“ dočtete na: www.nazastekani.cz
Loni dárek, letos v útulku
Během našeho povídání nás sledovala roční fenka bígla. „To je loňský vánoční dárek,“ vysvětluje paní Beranová. „Dali ji ven na zahradu a pak ji prodali. Moje klientka ji zachránila před samotou, protože se jí nikdo nevěnoval. Já ji teď učím dodržovat základní hygienické návyky. Zřejmě ji mimo zahradu nevenčili, takže se i v roce vykaká, kde si zamane,“ pokračuje cvičitelka.
Vzpomněla jsem si, jak jsem kdysi koupila svým dětem psa a pak jsem ho za odměnu směla deset let čtyřikrát denně venčit. Opravdu si některý rodič myslí, že pořídí dětem psa a jeho se péče nebude týkat?
„Myslí,“ pokračuje paní Beranová. „A není to problém jen Vánoc, ale třeba i vysvědčení. Rodiče koupí dětem za vysvědčení psa, během prázdnin na chatě je to ještě bezva, ale pak se vrátí do města, a najednou zjistí, že kromě zaměstnání a péče o dvě děti mají doma stvoření, které má taky své potřeby a rovněž vyžaduje jejich čas. Jenže oni ho nemají,“ dodává.
„O téhle fence původní majitelé tvrdili, že je hyperaktivní, jenže u psa platí, že buď jsem s ním byla pořádně venku a je unavený, nebo jsem s ním pořádně venku nebyla. Pak se jeho nevybitá energie může změnit v destrukci, sebedestrukci nebo psychické strádání – separační úzkost.“
Pokud najdete vystrašeného, evidentně ztraceného pejska, odvezte ho na nejbližší veterinární stanici, kde podle čipu zjistí majitele a mohou ho kontaktovat.
Jenže jaký signál tím svým dětem vysílám? Že za svá rozhodnutí nemusí nést odpovědnost? Cokoli si pořídí, i živého tvora, můžou kdykoli odložit? „Signál je to samozřejmě strašlivý,“ souhlasí cvičitelka, ale dodává, že pokud rodina není schopna dát pejskovi, co potřebuje, dostatek pohybu, péči, lásku, je lepší, když mu najde novou rodinu.
Moje babička mi vždycky říkala: Vžij se do toho, jak se cítí. Dodnes na to myslím a jsem přesvědčena, že pomocí psa můžeme v dětech vypěstovat pocit odpovědnosti. Naučit je pečovat o někoho, kdo mě potřebuje a je na mně závislý. Jenže mnoho lidí ve zvířeti vidí věc, to se netýká jen psů, ale všech živých tvorů.
Psa jako dárek raději ne
„Pokud se rodiče shodnou, že chtějí psa, pak asi nevadí, když dají štěňátko v košíku pod stromeček,“ říká cvičitelka, která jinak považuje cokoli živého za nevhodný dárek.
Dřív si psa pořizovali lidé, kteří ho opravdu chtěli. Dnes jde často o módní záležitost nebo náhražku. Třeba času, který na své děti nemáme. Pořízení psa je závazek minimálně na deset let. Znamená to věnovat mu denně alespoň dvě hodiny. Najdete je? Pokud ne, v žádném případě si ho nekupujte. Pokud ano, pak vám každý milovník psů potvrdí, že vás za vaši péči bohatě odmění.
