Článek
Ačkoli jsou mnozí starší lidé ochotni přísahat, že v době jejich dětství byl Štědrý den se sněhovou nadílkou pravidlem, data meteorologů ukazují, že pokud se nejednalo o potomky horalů, byla realita odlišná a o poznání blátivější.
Stanice Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) v pražské Ruzyni, která se nachází v nadmořské výše 364 metrů, zaznamenala za posledních 59 let na Štědrý den měřitelnou sněhovou pokrývku jen v 18 případech.
FOTO: Vánoční Karlštejn – advent na hradě je letos výjimečný
Nejvyšší sněhovou pokrývku naměřili v Ruzyni v roce 1969, kdy tam leželo 28 centimetrů. Shodně 15 centimetrů sněhu meteorologové naměřili ještě v letech 2001 a 2010. V roce 1981 pak napadlo 13 centimetrů. Ve zbývajících letech představovala sněhová pokrývka jednotky centimetrů, případně neměřitelný poprašek.
Od roku 1990 byla měřitelná sněhová pokrývka zaznamenána na stanici v devíti případech, přičemž zatím naposledy ležel sníh na Štědrý den v Ruzyni v roce 2010.
Předvánoční obleva
Značný rozptyl vykazují i nejvyšší denní teploty, které na stanici na Štědrý den meteorologové naměřili. Vůbec nejníže byly v úvodu sledovaného období. V roce 1961 byla nejvyšší teplota –9,8, o rok později –9,7 °C. Naopak loni se teplota dostala na 11,4 °C. Jedenáct a více stupňů bylo zaznamenáno rovněž v letech 2012 a 1977 (11,2 °C) a 1967 (11 °C).
Štědrý den v roce 1977 byl velmi teplý, neboť v pražském Klementinu naměřili rekordních 12,9 °C.
Adventní trhy v Záhřebu patří k nejkrásnějším v Evropě
Jak připomněla meteoroložka Dagmar Honsová, za Vánoce na blátě může tzv. předvánoční obleva, tedy „teplé jihozápadní nebo západní oceánské proudění, které se dostává do celé střední Evropy nejčastěji v období od 23. prosince do 1. ledna“.
Jak dále uvedla, nejde přitom o jev z poslední doby, což dokládá i pranostika konstatující: „Na Adama a Evu čekejte oblevu“. Ta se datuje až do 17. století.
Ilustrační foto.
„Pokud bychom Vánoce posunuli na 24. ledna, stoupala by pravděpodobnost bílých Vánoc až na 80 procent,“ dodala Honsová.
Zažít bílé Vánoce je tak výrazně snazší na horách. V letech 2005 či 1988 tam v období Vánoc ležely téměř dva metry sněhu. Za poslední dvě dekády bylo opravdu hodně sněhu v roce 2001, kdy místy dosahovala sněhová pokrývka až půl metru a na horách kolem 140 centimetrů.
Centrum Prahy bylo naposledy na Vánoce pod sněhem v roce 2010. Stanice Praha-Karlov hlásila 4 centimetry sněhu, na Ruzyni tehdy bylo zmiňovaných 15 centimetrů.