Manželé Stuchlíkovi propadli kouzlu českých betlémů. Vyrobili si vlastní, mechanický

Betlém je charakteristický několika prostorovými rovinami, udávanými velikostí figurek. Vůl a oslík ve chlévu pokyvují hlavou, matička před hospodářským stavením kolébá dítko, mnich zvoní na zvon, nechybí ovečky, nad pastvinami se točí větrný mlýn, vše umocněné decentní vánoční melodií.

„Před rokem jsme v Jindřichově Hradci viděli Krýzovy jesličky. Zaujala nás jedna z budov, tak jsme si ji doma vyrobili. A úplně nás to pohltilo,“ zavzpomínal na zrod Radek Stuchlík. A přiznal, že ani neví, kolik přesně figurek se v betlému nachází.

„Odhaduji sto padesát až dvě stě. Ale konečný stav to není. Už teď vzniká další budova. Máme takovou vizi vytvořit největší betlém,“ zasnil se.

Betlém má několik pohyblivých částí a zhruba třicítku budov. Vše je vytvořeno původními technologiemi z kartonu a lipového dřeva.

„Největší je samozřejmě ústřední scéna Svaté rodiny. Figurky Josefa, Marie a tří králů dosahují 90 centimetrů, oblečeny jsou do brokátu. Pohyblivé figury mají asi 30 až 40 centimetrů. A čím výše, tím jsou postavy menší,“ popsal Stuchlík.

„Žádný český mechanický betlém nemá ve spodní divizi tak velké figury. Nahoře i dole bývají postavy stejně velké. My máme ty mechanické větší, takže jejich pohyb je krásně vidět,“ připojil se další z tvůrců Ondřej Vávra.

Zatímco menší figurky tvoří on, Hana Stuchlíková si vzala pod patronát krajinu, stromy a celý betlém i barvila. Radek Stuchlík řeže figury a také vymýšlí, jak betlém rozpohybovat.

„Nejsem velký mechanik. Byla to cesta pokus omyl. První byl trumpeťák, což prozrazuje jeho trochu trhaný pohyb. Jako motor jsem použil kde co, třeba jsem vykuchal mikrovlnku. A pás s ovcemi pohání strojek z grilu. Takže umí i couvat,“ usmál se autor.

Nechybí ani zmíněná první postavená kulisa, budova, inspirovaná betlémem v Jindřichově Hradci. Jen je zelená, na rozdíl od originálu, který je žlutý.

„Když vyrábím budovy, ani si nedělám dopředu žádné plánky. Prostě sednu ke stolu a začnu tvořit. Nyní v další části betlému, kterou chystáme, chceme více klasické vesnické architektury. Máme tu holubník, ale chtěli bychom kostelík, vesnické domy, třeba salaš s ovcemi. A inspiraci hledáme ve skutečných stavbách. Už nyní tu je například vlašimská brána u zámku nebo Štramberská trúba. Zvažujeme, že uděláme anketu, ať si sami lidé řeknou, co v betlému chtějí. A až za rok, za dva přijdou, uvidí to tu,“ slibuje Radek Stuchlík.