Mám tě ráda, i když jsi král! Pyšná princezna je stálicí Vánoc

Příběh pyšné princezny Krasomily, která si odmítne vzít za muže krále Miroslava, a ten se v přestrojení za zahradníka dostane na zámek, kde nejen pomocí zpívající květiny Krasomilu napraví, zná asi každý.

Film byl natočen na motivy pohádky Boženy Němcové Potrestaná pýcha, na obrazovkách se poprvé objevil v roce 1965 a v kinech jej podle Unie filmových distributorů vidělo 8,2 milionu lidí. V roce 1952 Pyšná princezna získala Cenu za film pro děti na VII. MFF Karlovy Vary.

Přesto v době svého vzniku neměla na růžích ustláno. Představitelka Krasomily, herečka Alena Vránová, v době natáčení studovala DAMU a byla provdaná za básníka Pavla Kohouta. Při natáčení se ale zamilovala, nejen na plátně, do Vladimíra Ráže. Když se Kohout dozvěděl o jejich vztahu, napsal mj. divadelní hru „Dobrá píseň o zloduchovi, který přebral vzornému komunistovi ženu“. Nebylo mu to nic platné, k rozvodu došlo a Vránová a Ráž se po natáčení vzali.

Tvůrci Pyšné princezny také museli řešit zvláštní zadání poplatná době. Podle historika Pavla Taussiga například pohádka musela být bez nadpřirozených bytostí, čar a kouzel.

Král Miroslav jako příslušník poražené feudální třídy nemohl být kladným hrdinou. To režisér obešel tím, že panovník bude převlečený za zahradníka a pracovat naučí a dobrou pracovnici učiní i z princezny Krasomily.

Dalším úkolem bylo kontrastně vyobrazit Miroslavovo království a Půlnoční království. Protože u nás je lid přece šťastný a za hranicemi je zakázáno dokonce i zpívat.

Ani doboví kritici nebyli s pohádkou po její premiéře spokojeni. Jeden se například podivoval, proč se chce Krasomila naučit hrát na loutnu, když se jedná o románský nástroj, jehož přednesem se odnárodnil český charakter písně.

Další se zase pohoršoval, že dívky na louce špatně hrabou seno. „Jak mohl režisér projevit takovou technickou neznalost jedné ze základních zemědělských prací?“ ptal se.

V současné době se na pohádku už díváme jinak, textař Michal Horáček ovšem ve svém pořadu Zemský ráj to na poslech, který je nyní vysílán na ČT art a je v iVysílání, říká, že písně jsou svědkem doby svého vzniku. Mezi nimi i jedna právě z pohádky Pyšná princezna.

„Když král Miroslav projíždí krajinou, potkává různé řemeslníky. A jedni zpívají: Kdo překáží naší práci, ať se bez milosti skácí. Dneska to tak nikdo nevnímá, ale to bylo přesně v době procesu s takzvaným protistátním centrem v čele s Rudolfem Slánským. A tady v pohádce se tomu přitakává. Pro mě bylo strašné zjištění, že František Hrubín, který byl autorem textu, byl schopen tohle udělat. Pohádka zůstane pohádkou, nedíváme se na ni totiž očima z roku 1952. Ale jestli chceme znát pravdu, vědět, co to o nás vypovídá, tak musíme vidět i tyto souvislosti,“ uvedl Horáček.

Lidé ale mají i tak pohádku v oblibě. I díky vtípkům, o které Bořivoj Zeman příběh obohatil. Někdy nechal herce improvizovat, jako například když rádci přepočítávají vybrané daně a Miloš Kopecký si na svou hromádku elegantně přesune dva zlaté.

K některým zase přišel náhodně, jako když se ukázalo, že někdo vzal Stanislavu Neumannovi, který hraje starého krále, špatnou míru na trůn, a tím pádem nedosáhl nohama na zem.

„Táta nejen v Pyšné princezně měl zvláštní dar vdechnout postavám život, takže byly pravdivé. A jestli je nějaké poslání této pohádky, tak takové, že si toužebně přeje, aby lidé byli lepší,“ řekla v jednom dokumentu dcera Bořivoje Zemana, režisérka Zuzana Zemanová.

„Na Pyšné princezně mám ráda a cením si, že málo pracuje s kouzly. Jediné kouzlo, které tam je, je poupátko, které bylo vytvořeno uměle. A potom slavná scéna na kládě, která byla na tu dobu trikově unikátní,“ dodala.

Natáčelo se mimo jiné v Dolském mlýně mezi Jetřichovicemi a Růžovou a na Děčínské vrchovině, na zámku Telč a Hluboká, kde se filmoval zámek Půlnočního království.

Úvodní scéna na trhu byla natočena na Piaristickém náměstí v Českých Budějovicích. Další lokace byly také na hradě Bouzov na Olomoucku či u zámku Žinkovy na jihu Plzeňska.

Když král Miroslav s princeznou Krasomilou prchají před vojáky, skrývají se na Panské skále, útvaru nad silnicí mezi Kamenickým Šenovem a obcí Prácheň. A ve scéně, kde hází Krasomila míč přes bránu Miroslavovi, stojí ona na Hluboké a on u hráze rybníka Svět v Třeboni.

Herec Vladimír Ráž v jednom z dřívějších rozhovorů prozradil, že bylo v plánu natočit barevné pokračování s názvem Pyšná princezna královnou. Opět v něm měl hrát on a Alena Vránová a scénář, který byl schválen, napsal Bořivoj Zeman.

Zápletka se měla točit kolem dcery královského páru Miroslava a Krasomily princezny Míly. Nakonec ale k natáčení nedošlo, mimo jiné i proto, že se scénář nelíbil ani Vránové, ani Rážovi. Podle nich neměl s pohádkovou poetikou už moc společného.