Článek
Základní formu betlému tvoří malý Ježíšek, Panna Marie, Josef, nad nimi anděl Zvěstovatel. Všechny figurky jsou vyřezané z lípového dřeva. Jedná se však až o moderní verzi. Tradiční figurky se totiž vyřezávaly z vařeného smrku.
„Tím se vyvařila pryskyřice, aby se neodlupovaly barvy od podkladu, protože pryskyřice je mastná,“ popsal Novinkám výrobu tradičních betlémů z Králíků Oldřich Čech. To však není jediné specifikum těchto výtvorů.
„Králický betlém je specifický v tom, že figurky jsou mnohem drobnější. Dělaly se v palcích, nejmenší figurka měřila i dva a půl centimetru. Nejběžnější velikosti pak byly sedm a půl centimetru a deset. Figurka je jiná v tom, že je malovaná po staru, směsí pigmentu a klihu. Svůj specifický tvar mají i ruce, které se na figurku lepily,“ vysvětlil řezbář.
Čech se snaží v tvorbě napodobit techniky starých mistrů, aby se jednotlivé figurky mohly vkládat i do starých betlémů. Výroba jedné mu zpravidla trvá dvacet minut.
Historie králických betlémů je spjata s výstavbou kláštera a poutního místa na Hoře Matky Boží u Králíků, který byl otevřen roku 1700. „Protože ruch poutníků lákal jinak chudé rodiny si vydělat jiným způsobem, začaly se vyřezávat betlémy a jiné poutní suvenýry,“ objasnil řezbář.
Řezbářství se postupně začalo věnovat až 500 rodin v okolí. „Jenom pár z nich se živilo řezbářstvím celoročně a nedělaly jen betlémy,“ dodal.
Svůj největší rozmach zažily králické betlémy na přelomu 19. a 20. století. V zapomnění však upadly po druhé světové válce následkem politických událostí. Po odsunu sudetských Němců navíc došlo k přetrhání mnoha po generace předávaných vazeb na řemeslo. Postupně tak zbylo jen několik málo řezbářů, kteří své řemeslo ale dál, vyjma několika výjimek, nepředávali.
A právě Čech je jednou z výjimek. Vyřezávat králické betlémy se naučil od starého mistra, v jehož rodině se tato tradice předávala po sedm generací. Je tak jeden z mála řezbářů, kteří se výrobě těchto betlémů věnují i v současnosti a bez kterých by toto řemeslo opět upadlo v zapomnění.