Kde se vzalo silvestrovské hodování a novoroční bolehlav

Lidé, kteří se o Silvestru vydávali do víru nočního života, obvykle večeřeli před odchodem z domova. Menu nebylo nijak luxusní, na stolech se objevovala bílá polévka s rýží, hovězí maso s cibulovou omáčkou a okurkami, kuřata s květákem, salát, suchárky, pilo se pivo a káva.

Za zábavou se pak vyrazilo do módních tančíren a kabaretů. Lidé ale navštěvovali i večírky pro zvané v soukromých domech, kde se v honosných salonech tančilo, hrály společenské hry, nejčastěji o fanty, nebo se předváděly pantomimy.

První pohoštění se objevilo asi hodinu před půlnocí. Servírovaly se podnosy s řezy housek i chleba a další mísy s pečeným masem, většinou vepřovým. K mání byly také tácy s tence krájenými plátky uzenin, sýrů, s huspeninou a kolečky citrónů. Obložený chléb si z nich pak připravil každý sám podle svého gusta.

Hospodářský rozkvět v dalších desetiletích se projevil i na rozmanitosti silvestrovského menu. Na stolech se objevovali kapouni s mušlemi, nadívaní šneci, kotlety s kadeřávkem, bažanti, srnčí i zaječí hřbety, uzený jazyk v aspiku, pečená drůbež, paštiky. Nechyběly ani saláty, k jejichž přípravě se užívala zelenina, pěstovaná v parou vyhřívaných sklenících. Zvláštní oblibě se těšily ústřice s citrónem a plátky šťavnatého ananasu se šlehanou slazenou smetanou.

U bufetového stolu měli hosté k dispozici především pivo, v mnohem menší míře červené a bílé víno. Mládež ale dávala přednost slaďounkému punči a také lahodné punčové bowli. Dámy ucucávaly cukrovou vodu, limonády či mražené mandlové mléko. Drahým šampaňským se šetřilo až na půlnoční přípitek.

Na Nový rok se už obědvalo v úzkém kruhu doma. Na stole nesměla chybět čočka, aby byly v rodině vždy peníze. Podle zlých jazyků se však servírovala hlavně proto, aby si lidé spravili žaludek pokažený předchozím hodováním a také aby se už víc nezatěžoval oslavami zubožený domácí rozpočet. Z téhož důvodu se podávala i hovězí polévka s drobnou krupicí zvaná miliónová. A jako osvědčený lék na posilvestrovskou kocovinu vévodil tabuli horký vývar s velkou dávkou celeru.

Tradice také velela, že se na novoročním stole nesmí objevit nic, co mělo peří, křídla nebo rychlé nohy. Jinak by totiž štěstí uteklo k sousedům a rodinný majetek by se v novém roce rozletěl.

Vzpomenete si na doby, kdy se u nás lahůdky v obchodech nekupovaly, ale sháněly? Co se tehdy jedlo a pilo v rodinách známých tváří?

Na Silvestra jsme měli tři chody: polévku s játrovými knedlíčky plnou mlíčí, zajíce v černé omáčce s domácím knedlíkem a dojídali jsme také kapra se salátem. A co se pilo? Rodiče víno, které bylo na trhu, svíčku, nitranské knieža, hodonínské slunce, ostravský kahan, a děda si dával pivo. My, děti, jsme dostali malinovku a kofolu.

Chybí mi to dodneška: jednohubky s česnekovou pomazánkou, očka. Maminka dělala pikantní pomazánku, která se mazala na kolečka rohlíku nebo na nakrájenou veku. My, holky, jsme pily džus a rodiče si určitě sehnali nějaké šumivé víno. Pokud se zadařilo, měli jsme tatarák. Ten maminka milovala.

Vždycky jsme měli obložené chlebíčky - sýr, turistický salám, vejce, okurka, vše, co se dalo sehnat. Naši pili vínečko a já něco nealkoholického. Silvestra ale odmalinka nenávidím. Pro mě je to zbytečně veselý den, mám rád veselé dny po celý rok a ne jeden v roce.

Na Silvestra jsme jedli hovězí polévku a těstoviny s mákem. Nikdy jsme neměli drůbež, protože se říkalo, že by nám uletěly peníze. No a pak jsme už jen mlsali cukroví, které zbylo z Vánoc, rodiče pili šampaňské a mně a sestře Soně maminka dělala vodu se šťávou.

Měli jsme klasické chlebíčky se šunkou, sýrem a vejcem, ale také s bramborovým salátem a zbytky cukroví z Vánoc. Vždycky jsem se radovala, když maminka sehnala mandarinky. Pila jsem limonádu nebo vodu se šumákem - to jsem milovala.

V silvestrovském i novoročním jídelníčku se časem pevně zabydlela jídla, jež měla v nadcházejících dvanácti měsících člověku přivolat hlavně štěstí a zdraví. Proto by ve zmíněné dny ani dnes na stole neměly chybět: