Japonské Vánoce se nesou v komerčním duchu. Skutečné tradice přijdou až s Novým rokem

Tradiční rozbalování dárků byste u Japonců očekávali marně, tedy alespoň v námi známé podobě. Pouze dětem přináší v tento čas dárky buddhistický mnich Hotei Osho.

Stejně tak na štědrovečerní tabuli nenajdete žádné tradiční jídlo, vyjma kuřete z KFC. Ano, čtete správně. Tato tradice se zde začala psát v roce 1974 a je natolik oblíbená, že si v období Vánoc musíte na jednotlivých pobočkách dokonce udělat rezervaci, jinak byste si počkali pěkných pár hodin ve frontě. Nedostanete však jen klasickou porci kuřete, ale třeba speciální vánoční box zahrnující kuřecí maso, dort a víno.

Tradiční cukroví pak nahrazuje lehký nadýchaný jahodový koláč se šlehačkou a polevou.

Mnohem větší význam mají pro Japonce oslavy Nového roku, které začínají 1. ledna s úderem půlnoci. Trvají mnohem déle než u nás. Váže se k nim hned několik tradic, včetně setkávání se a nových zážitků. Obchody i firmy jsou zavřené až do 6. ledna, dokdy mají Japonci volno.

Celý tento čas je věnován setkávání, a to jak s rodinou, tak s přáteli. Zároveň v rámci oslav dochází ke vzájemnému obdarovávání, přičemž za opravdu luxusní dárek Japonci považují kazetu s ovocem, které vévodí velké jablko s vytvořeným nápisem Happy New Year, dále hruška nashi, jahody, hroznové víno a žlutý meloun. Doplnit ji můžete o wagyu, tedy exkluzivní japonské hovězí maso, či speciální šunku.

I když ani oslavy přicházejícího roku nebývají ve znamení alkoholu, jako dárek jej také poměrně často uvidíte.

Zůstaňme ještě chvíli u jídla, a to představením japonské novoroční tabule, která se nese v barvách štěstí – bílé a červené. Hlavním pokrmem bývá lepkavá rýže s fazolemi adzuki. Z rýže jsou dále připravovány speciální koláčky mochi, které se vkládají do polévky ozōni nebo se osmahnou a konzumují se sójovou omáčkou.

Mezi typické novoroční pokrmy rovněž patří krabičky, sladké či kyselé, kombinující suroviny tak, aby lahodily oku a působily šťastně a vesele. Štěstí symbolizuje také ryba tai konzumovaná formou sashimi (syrová, nakrájená na plátky). Dlouhověkost zase zajistí pohankové nudle soba pojídané na Nový rok, a to již od 17. století.

U Japonců doma nenajdete vánoční stromeček. Za tradiční dekoraci zde považují tzv. kadomacu, který dávají o svátcích před dům. Slouží k přilákání duchů sklizně a předků. Vzhled těchto dekorací se liší podle regionů, ale zpravidla jsou zdobeny bambusem, borovicí a kousky ze stromu ume, neboť symbolizuje prosperitu, dlouhověkost a vytrvalost. Kadomacu bývá následně zhruba v polovině ledna spálen pro uklidnění a uvolnění bohů.

V domácnostech se v rámci novoročních oslav připravují zvláštní oltářky a u vchodu do domu se umisťují 3 rýžové bochánky spolu s různými ozdobami jako ochrana před zlými duchy.

Samozřejmostí je, že do konce roku dojde k vyrovnání všech dluhů a splnění slibů či dohod, neboť přichází nový začátek a veškeré starosti zůstávají v končícím roce.

Novoroční oslavy zahajují Japonci 1. ledna sledováním prvního východu slunce, který otevírá nejen nový rok, ale také den plný radosti a klidu. Ženy si poté obléknou sváteční kimona a s rodinou zamíří k šintoistickým svatyním nebo buddhistickým chrámům. Zde se pomodlí, něco si přejí a vhozením peněz do pokladničky podpoří přízeň bohů.

V celém Japonsku se na přelomu roku rozezní zvony, dohromady 108krát. Toto číslo symbolizuje stejný počet lidských hříchů. Zvonění zvonů prý zbaví hříchů z končícího roku.

Mezi zvyky praktikovanými koncem roku patří posílání pohlednic příbuzným a přátelům. Japonská pošta přitom garantuje jejich doručení přesně 1. ledna. Pod označením Otošidama se zase ukrývá tradice dávat dětem na Nový rok peníze ve speciálních zdobených obálkách počibukuro. Žádné závratné sumy však nečekejte.

Existuje i spousta novoročních dětských her, například takoage, což je vlastně nám dobře známé pouštění draka. O zábavu mají postaráno také dospělí, kteří vezmou do ruky kaligrafický štětec a na dlouhý svislý papír zaznamenají svá přání a předsevzetí do nového roku.