Článek
Každoročně si děti píší dopisy Ježíškovi, ve kterých mu sdělují svá přání. A pak už jen s napětím očekávají, zda se pod stromečkem něco z jejich vysněných tužeb objeví.
Ačkoli děti o Ježíškovi mluví a těší se na něj, nikdy ho samozřejmě u stromečku nepotkaly. Rodiče se snaží o vánoční atmosféru různými způsoby. Někteří zvoní v zavřeném pokoji na zvoneček, jiní nechávají třeba otevřené okno, aby Ježíšek mohl přiletět.
Paní Marta vzpomíná, jak se vždy za zavřenými dveřmi jídelny, kde celá rodina večeřela, ozvaly kroky a zvonění. "Nikdy žádný z dospělých sváteční stůl neopustil. A přesto se vždycky kroky a rolničkové zvonění za dveřmi ozvalo. Dnes už jsem dávno dospělá, ale tajemství mi nikdo z mých dospělejších blízkých dosud neprozradil," řekla Novinkám.
Jak si tedy dnešní děti svého Ježíška představují? Zeptali jsme se malých dětí, které chodí do mateřské školky. Podle Honzíka (3 roky) "je to nahaté miminko". Michalka (5 let) si zase myslí, že "je velkej a má plášť". Pětiletá Markétka ho zase viděla v kostele a jeden z chlapečků své přemýšlení zakončil slovy: "je plachej".
Ať je to, jak chce, dnes bude opět Ježíšek nadělovat.
