Hlavní obsah

Iva Marešová: České koledy jsem jako malá považovala za studené a sešněrované

Album Slovanské Vánoce začalo vznikat před dvěma lety, kdy měl každý ze členů mezinárodní kapely Razam, v jejímž čele stojí zpěvačka Iva Marešová, přinést ke zpracování koledy ze svého rodiště. Na desce jsou písně z Běloruska, Ukrajiny, Ruska, Srbska i Čech. Muzikanti jimi uctívají své kořeny a předky, jak vysvětluje zpěvačka Iva Marešová.

Foto: archiv kapely

Skupina Razam. Iva Marešová uprostřed.

Článek

Proč jste nahráli právě takové album?

To nemohu přesně říct, protože v kapele nikdy cíleně nevymýšlíme, co budeme dělat. Prostě nás něco napadne, a pokud se nám ta inspirace líbí a je dost silná, jdeme za ní. Vzpomínám si, že jsme se před dvěma lety scházeli na zkouškách a bavili se o našich kulturách. Vyplynulo z toho, že by nebylo špatné nahrát vánoční album s koledami ze zemí, z nichž pocházíme, máme v nich kořeny nebo nás k nim něco váže.

Každý tedy přinesl skladby, které bychom podle něj měli zpracovat a nahrát. Natočili jsme jich patnáct, na album jsme jich nakonec vybrali třináct. Nahrávali jsme je v době covidu, takže jsme si takhle smysluplně vyplnili prázdno, které ty časy přinesly.

Jaké koledy jste na album vybrali?

Akordeonista Aliaksandr Yasinski je Bělorus, violista a klavírista Ilia Chernoklinov Rus a jeho maminka je z Ukrajiny, my ostatní jsme z Čech. Podle tohoto klíče je jasné, jakou koledu kdo přinesl. Přidali jsme ještě jednu srbskou, protože nás balkánská hudba baví. Výsledný zvuk spojuje naše razamská zemitost.

Unikátní zvonohra ve Křtinách opět hraje koledy

Cestování

Je vánoční atmosféra v písních na albu vždy stejná?

Naopak, jsou rozdílné. To je ostatně věc, která mě na celém tom našem díle zajímá a baví. Vzpomínám si, že jako dítě jsem české koledy cítila jako studené a sešněrované. Zpíváme stále o tom, že se narodil Ježíšek, to je hlavní téma našich písní.

Já ale miluju třeba běloruské koledy, které mi přijdou neuvěřitelně hřejivé a lidské. Texty jsou o tom, že se lidé mezi sebou scházejí, jedí přitom klobásy a popíjejí. Jsou v nich i zajímavé lidské momenty a životní poselství, vyplývají z nich ponaučení, tak jako třeba z bajek, které má spousta lidí ráda.

Ruské a ukrajinské koledy vnímám podobně. Mnohem více v nich ale cítím pravoslaví. Když se zpívá o Kristu nebo o Marii, objeví se v nich přidaná hodnota lidskosti, která je přítomná v běloruských koledách. Cítím z nich také oslavu ducha a úctu k duchovnosti, která nám u nás poslední dobou chybí.

Jaké jsou srbské koledy?

Nacházím v nich stejnou oslavu duchovnosti a současně vědomí toho, že Vánoce nejsou jenom dny, ze kterých si jednou za rok uděláme svátek. Ze srbských koled vyplývá, že duchovnost prostupuje tamním lidem život neustále. Jsou zemité, ale současně plamenně živelné, tak jak srbskou hudbu obvykle vnímáme.

Na albu jsou i dvě vaše původní písně. Inspirovaly je ostatní koledy?

V podstatě ano, protože vznikly posléze. Říkala jsem si, že v nich můžeme zkusit popsat, jak svátky vnímáme my. V textech se tedy propojují úcta k přírodě, pohanské rituály, slunovrat, křesťanství a další témata. Skrz tyto písně jsem si pro sebe objevila nový vztah k svátečním skladbám i k vánoční době.

Oslavy Vánoc v Jižní a Latinské Americe. Bruslení u mantinelů, hříšné tance, petardy i štědrý kůň

Vánoce

Po dlouhých letech jsem se nedávno vrátila do Hradce Králové, kde jsem se narodila, měla jsem tam rodiče, kteří již bohužel nežijí, a mám tam další členy rodiny. Když jsem tam přijela, pocítila jsem hlubokou touhu se všemi se znovu propojit.

V poslední době mi totiž docházelo, jak podstatné je vrátit se ke svým kořenům a udělat to skrz předky a rodinné příslušníky. Uvědomila jsem si, jak je pro mě podstatné mít své kořeny ráda, respektovat je, mít úctu k rodičům, rodině, chápat je a porozumět jejich způsobu života.

Je těžké napsat vánoční píseň?

Pro mě to bylo stejné, jako když textuji jiné písně. Autorem hudby našich vánočních písní je náš bubeník Radek Doležal. Nebylo to tak, že bych si sedla a řekla si, že musím složit text pro vánoční píseň a držet se přitom nějaké šablony. Tak hudbu nedělám, nikdy jsem nedělala a nedokázala bych to ani v tomhle případě, jakkoli je jasné, že vánoční písně mají pravidla a očekává se určitá atmosféra.

Dala jsem do našich vánočních písní témata, která jsem cítila a žila. Nebylo to pro mě nic speciálního a nového. Myslím si ostatně, že minimálně píseň Návrat domů se dá hrát na koncertech bez toho, že by to muselo být ve vánočním čase.

Singly Návrat domů, Amen a Noviny, které předznamenaly vydání Slovanských Vánoc, se dobře umístily v prestižním Spotify playlistu New Music Friday. Těší vás to?

Nejsme kapela, která by bodovala v hitparádách, a nemáme žádné velké komerční ambice. Tohle nás ale samozřejmě překvapilo a potěšilo. Jsme rádi, že si lidé k našim svátečním písničkám našli cestu, stahují si je a poslouchají. Co víc si muzikant může přát?

Kapela Kontrafakt chystá největší show v pražské O2 areně

Kultura

Klip k písni Rovaniemi je první ze čtyř adventních dárků Michala Hrůzy

Kultura
Související témata:
Razam
Iva Marešová

Související články

Výběr článků

Načítám